Rok kočky slavili s vepřovým dortem

Tygra vystřídala kočka. Podle lunárního kalendáře začal vietnamský nový rok ve středu 2. února v šest večer. Jeho vítání začalo už v neděli. Více než sto českobudějovických Vietnamců se sešlo v restauraci v Nemanicích.
Tradičně se po společné hostině přesouvají do rodin. Domácí oslavy s nejbližšími příbuznými jsou důležité. „Vážou se k tomu různé pověry. Třeba, v jakém znamení je ten, kdo poprvé navštíví rodinu první den nového roku. Podle toho přináší štěstí nebo problémy. Nesnáší se třeba myš s kočkou,“ vysvětluje komplikované rituály mluvčí svazu Vietnamců v krajském městě Than Chu Thien. Na nedělní slavnost pozvala komunita, která jen v Budějovicích čítá na pět stovek lidí, mezi sebe přátele Jihočechy. Vietnamský příchod nového roku provází hlavně velké hodování. Typickým pokrmem je novoroční dort, který připomíná českou huspeninu. Je z vařených vepřových hlav, hrášku a sóji. Zabalený do zelných listů. Dort se vaří dvanáct hodin, čtrnáct dní odpočívá v pokojové teplotě. K tomu jsou nakládané cibulky, vařené nasekané kuře, rýžové závitky nebo salát z rýže, bambusových výhonků, chilli papriček a zeleniny.
Podle budějovického vietnamisty Ivo Vasiljeva vycházejí z lunárního kalendáře zvyky i dalších východních Asijců. Vietnamci drží také křesťanské Vánoce a klasický nový rok na přelomu prosince a ledna. Únorové oslavy, které mají pohyblivé datum podobně jako naše Velikonoce, vnímají ve Vietnamu jako vítání jara. „Přestože je severní Vietnam socialistický, berou tam lunární nový rok jako národní svátek. Je to víc duchovní záležitost, zatímco na Štědrý večer vyrážejí lidé ve Vietnamu hromadně do ulic,“ popisuje Vasiljev zvyky, které poznal při svých desítkách návštěv této země.
V severním Vietnamu tvoří většinu obyvatel buddhisté. Všechny svátky reprezentují stmelování rodin, které jsou ve světě, kde je sociální podpora nízká, nesmírně důležité.
„Pijeme vodku, bavíme se a jíme. Dětem dáváme darem peníze pro štěstí,“ popisuje oslavy Than Chu Thien, který s přestávkou žije v Česku přes třicet let. „Sám už ani nevím, jestli jsem Čech, nebo Vietnamec. Spíš Čech,“ usmívá se Thien.
Od roku kočky očekává chytrost a podnikavost. Liší se tím od Číňanů, kteří teď vítají rok králíka a kočku berou za zvíře, přinášející smůlu.