Richter bojuje o místo v Sigmě
Dominik Richter už vystřídal angažmá v Lipové, Hranicích, Zábřehu a Karviné, aby vloni zakotvil v HFK Olomouc. Na podzim nastřílel v holickém týmu pět branek a vysloužil si pochvalu od trenéra Uličného. A nejen to, dočkal se i telefonátu od vedení svého domovského klubu. Od ledna se tak Richter uchází o místo v základní sestavě Sigmy Olomouc.
Od ledna jste se zapojil do zimní přípravy v Sigmě. Co tomu předcházelo? V listopadu mi zavolal trenér áčka Zdeněk Psotka a zeptal se mě, jestli bych chtěl v Sigmě absolvovat třítýdenní přípravu. Bylo to obrovské překvapení.
Bylo to opravdu takové překvapení? Na podzim jste v HFK patřil k nejlepším hráčům. Abych byl upřímný, tak jsem spíš čekal nabídku odjinud, ale ne ze Sigmy.
Jak jste zatím se zimní přípravou spokojený? Musím říct, že mě to baví, i když je to samozřejmě dřina, hodně běhání a podobně. Ale v Sigmě jsou tréninky pestré, není to nuda a stereotyp.
V Holici jste hostoval půl roku. Jak jste byl spokojený s vaším osobním výkonem a s umístěním týmu po podzimní části soutěže? HFK je ambiciózní tým. Bohužel se nám nepovedly domácí zápasy, kde jsme ztratili důležité body. Co se týče mě, jsem spokojený, i když těch gólů mohlo být ještě o něco více. Pořád mám co zlepšovat.
Cítil jste po podzimu v holické kabině skleslou a smutnou náladu z toho, že bodový odstup od první Opavy už asi na jaře nezmenšíte? Zklamání tam bylo, protože plány před sezonou byly jiné a Holice na postup ze třetí ligy určitě má. Sice jsme získali jednatřicet bodů, což je hodně, ale stejně jsme ten podzim brali spíš jako neúspěch.
Jak vycházíte s trenérem Petrem Uličným? On je výborný po lidské stránce, dokáže hráče motivovat a spolu s asistentem Karlem Trnečkou tvoří sehranou dvojici, která dokáže v šatně vytvořit dobrou atmosféru. O legraci a vtípky nebyla nouze. Ale když se naštve a zařve, tak se v kabině třepe zeď a všichni jsou potichu.
Jak vás coby odchovance Sigmy, který ale v áčku nikdy nehrál, přijali ostatní? Měl jsem trochu obavy, nevěděl jsem, co můžu čekat. Většinu kluků jsem už znal, ke starším hráčům mám obdiv a respekt. Jinak si myslím, že parta je tady dobrá, v šatně je pohoda a legrace. Mně se zatím kanadské žertíky vyhýbají, kluci mě asi ještě šetří. Jsem rád, že starší hráči jsou ochotní nám mladším poradit. Třeba Michal Ordoš mi v klidu vysvětlil nějaké věci třeba ohledně kombinace, Radim Kučera také dokáže poradit. Setkání s takovými fotbalisty je pro mladé hráče obrovská zkušenost.
Co když to v Sigmě nevyjde? Určitě tím pro mě život nekončí. Vím, že je tu velká konkurence. Už tak je pro mě tahle příprava velká zkušenost a zážitek. Mám pořád smlouvu v Holici, takže bych se vrátil tam a popral se o své místo v základu.
