Rekord z písku měří pět metrů

Největším nepřítelem pískových soch je déšť. Radovan Živný, který je autorem té pětimetrové na Horním náměstí, má speciální techniku. „Nepoužívám žádné tužidlo, ale na dokončenou sochu vždycky nanáším poprašek s lepidlem. Je to obyčejné lepidlo na papír zředěné vodou, vsákne dovnitř a vytvoří několikamilimetrovou ochrannou slupku,“ říká Živný.

Šestatřicetiletý rodák ze Žďáru nad Sázavou a absolvent brněnské pedagogické fakulty se zaměřením na grafický design se k pískovým sochám dostal ve Středomoří. „Byla to náhoda. Ve Španělsku jsem viděl lidi, jak tam vyrábějí z plážového písku sochy jako street art a od turistů si nechávají házet peníze do klobouku. Takový byl i můj začátek,“ přiznal Živný.

Dvě sezony to zkoušel na plážích Španělska od Costa Brava po Alicante, ale také u fracouzského Montpelieru nebo na Kanárských ostrovech. „Kolegové z Ruska jsou třeba vystudovaní sochaři, a když zjistí, že já akademii nemám, koukají na mě jak puci a nechápou, že to dovedu,“ směje se Živný. Na speciální soutěže a festivaly začal jezdit před osmi lety. Ale australskému pořád odolává. Musel by tam totiž dělat Mickey Mouse.

Tajný písek

Do Olomouce se sochy z písku letos dostaly díky Golden Sand Festivalu. V Olympii jsou vystaveny do 25. září a dokonce mezi sebou soutěží o přízeň diváků i odborné poroty. Živný rozlišuje spousty písků. Ten plážový má zrno kulaté, kopaný písek zase hranaté, jako by to byly malé kostičky. Každý se hodí na něco jiného. Ten, s nímž pracoval v Olomouci, je kopaný a obsahuje velké množství jílu.

„Dovezli jsme jej ze zahraničí, ale odkud, to neprozradím,“ uvedl pořadatel festivalu Tomáš Forýtek. Socha na Horním náměstí, nezničí-li ji dříve déšť, bude stát do 15. září. Slouží jako upoutávka na výročí zápisu trojičního sloupu na listinu UNESCO, ale vyniká i svou rekordní pětimetrovou výškou. Bude to už třetí zápis do knihy rekordů, o který se postaralo přímo vedení města. Vloni na happeningu k výročí 17. listopadu to byla nejdelší fronta na banány, rok předtím zase největší živý obraz při říjnových oslavách, na němž nechyběl ani T. G. Masaryk.