Půjčit, nasednout, projet se? Kola v centru „nefrčí“

Zní to jako dobrý plán. Vystoupím na Můstku z metra, půjčím si u stojanu kolo a po několika minutách pohodlné jízdy počítám apoštoly na Staroměstském orloji. Stojí mě to jen pár drobných, protože městské bicykly patří do systému veřejné dopravy. Rychlé a příjemné.

Pozor! To byla Praha (snad) budoucnosti. Procitnutí do auty zahlcené reality je tvrdé. Bicykly v centru půjčují jen soukromníci, kteří cílí hlavně na turisty. Na městských kolech, která jsou běžná třeba v Paříži nebo Vídni, se Pražané v nejbližší době neprojedou.

Nejprve vlídné město

„Praha se musí nejdříve stát cyklisticky vlídným městem, pak teprve můžeme začít půjčovat bicykly,“ říká předseda rady pro cyklistiku na magistrátu Pavel Polák. Miliony z městské kasy chce proto raději dát na budování stezek a vyhrazených pruhů pro kolaře.

„Když půjde jejich stavba současným tempem, můžeme mít v centru stojany do tří let,“ podotýká Polák. Centrum podle něj musí být také důkladně očištěné od automobilové dopravy.

Jeďte raději tudy

Tým Sedmičky si ale potřeboval poradit v Praze už nyní. Způsoby, jak si na čas pořídit bicykl a vyrazit do ulic, jsou dva. V turistických půjčovnách v centru a u stojanů v Karlíně, kde soukromá firma půjčuje městská kola. Začali jsme ve středu města.

„Nakreslím vám do mapy nejpříjemnější trasu. Ať nemusíte porušovat předpisy a dostanete se k pěkným cyklostezkám,“ radí Oleh Zahiney, který má v Dlouhé ulici půjčovnu horských a trekkingových kol. Na plánku ukazuje, jak nejsnáze prokličkovat Starým Městem k příjemnějším trasám na Kampě a Letné.

„Chodí k nám hlavně cizinci. Doporučujeme jim, aby využili našich výletů s průvodcem, protože orientace po Starém Městě by pro ně mohla být složitá,“ říká Zahiney. Pochází z Ukrajiny a půjčovnu bicyklů v Praze založil před sedmi lety. Za kolo s helmou, zámkem a pojištěním proti krádeži u něj zájemci zaplatí 450 korun za čtyři hodiny.

Boj s auty a předpisy

Zahiney měl pravdu. Jízda v úzkých dlážděných uličkách okolo Staroměstského náměstí prověří i otrlé cyklisty. Vyhýbání se všudypřítomným autům je ve stísněném prostoru náročné. Po stranách navíc překážejí nekonečné řady zaparkovaných aut. Omezující jsou i jednosměrky, do nichž kolaři nesmějí vjíždět. Pokud nechtějí riskovat pokutu, prodlouží se jim třeba jen cesta pro rohlíky o několik minut.

„Zákon zatím cyklistům neumožňuje vjíždět do jednosměrek. Mohou za to dostat až dvoutisícovou pokutu. Většinou to ale policisté řeší domluvou,“ říká Andrea Zoulová z pražské policie.

Kola v Karlíně netáhnou

Před pěti lety se zdálo, že symbolem zdravého životního stylu bude Karlín. Čtrnáct stojanů se žlutočernými koly dávalo naději, že se místní naučí krátit si vzdálenosti na bicyklech. „Vzít si kolo cestou na poštu, nebo při návratu večer od metra. A pak ho vrátit na libovolném stojanu. To je hlavní poslání projektu,“ říká Daniel Bárta ze společnosti Homeport, která v roce 2005 začala systém provozovat.

Ale ani půl hodiny za patnáct korun obyvatele čtvrti nepřilákalo. Navzdory tomu, že Karlín je rovinatý a neškrtí ho tak silný provoz jako centrum. Dnes tam má kartu pro půjčování tři sta lidí. Pravidelně ji využívá jen několik desítek zákazníků. Tým Sedmičky při projížďce Karlínem ale nepotkal ani jednoho.
„Spravujeme podobné stojany v anglických městech Bristol a Blackpool, kde je o ně větší zájem.

Stějně tak i ve francouzském přístavu La Rochelle,“ říká Bárta s tím, že Karlín byl první. „Zkoušeli jsme, jestli bude bez potíží fungovat, a jak obstojí třeba proti vandalům,“ dodává Bárta.

Na podzim chtějí zastaralý systém nahradit novým. Stojany nabídnou více míst a půjčování má být mnohem rychlejší než dosud. Možné je také propojení s projektem Opencard.

Zamčené ve skladu

Karlínský systém si v Praze pořídila radnice čtvrté městské části, která za něj před několika lety utratila tři a půl milionu korun. Dodnes ale kola do ulic nevyjela, leží zamčená ve skladu.

„V budoucnu se dá o podobném systému kromě centra uvažovat v rovinatějších úsecích městských částí, třeba v Praze 5 nebo 9,“ míní Pavel Polák z magistrátu. Vzor může metropole hledat v jiných velkých městech, kde je půjčování kol přirozenou součástí veřejné dopravy. Pro místní i turisty.

Levnější než metro

„Lidé z Paříže si půjčují kola třeba na cestu do práce nebo na nákup. Mladí se na nich v noci vracejí domů, když už nejezdí metro,“ líčí zkušenosti z francouzské metropole studentka Lenka Handschuhová.

Širokými bulváry se prohánějí i turisté. „Vyrazit do centra Paříže na kole je příjemnější než autem. Vyjde i levněji než přeplněné metro,“ dodává Handschuhová. Platí se kartou přímo na místě. První půlhodina je zdarma, hodina stojí jedno euro. Když tedy lidé stačí kolo vrátit do stojanu včas, nezaplatí nic.

Je něco podobného možné i v Praze? „Ani v Paříži nejsou všude cyklostezky. Důležitý je přístup radnice, aby měla zájem na zklidnění provozu v centru,“ říká Michal Křivohlávek z občanského sdružení Auto*Mat. Pokud se to v Praze podaří, mohou se podle něj půjčovny kol stát součástí veřejné dopravy.