První nehoda už při zkušební jízdě
Kopřivnická firma Nesseldorfer-Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft vyrobila v roce 1898 první automobil. Dostal název Präsident a byl první v zemi. Podle Jaromíra Poláška z frýdeckého muzea už při jedné ze zkušebních jízd v květnu 1900 auto havarovalo a pro pasažéry to skončilo tragicky.
„Byla to první zaznamenaná dopravní nehoda automobilu na Frýdecko-Místecku,“ uvedl Polášek.
První jízdu spolehlivosti automobilu provedli jeho výrobci ještě v roce 1989. Auto vyzkoušeli na trati mezi Kopřivnicí a Vídní. I v následujícím roce pokračovali ve zkušebních jízdách. Při jedné z nich řidič nezvládl řízení.
„Bylo to 1. května. Präsident se řítil vysokou rychlostí po kamenité cestě do Rychaltic. Při sjíždění rychaltického kopce se automobil náhle převrhl,“ popisoval Polášek.
Za řídítky auta, které tehdy ještě nemělo volant, seděl Leopold Sviták. „Při nehodě utrpěl poranění nohy, kterou mu museli lékaři později amputovat. Spolujezdec Jan Kuchař byl na místě mrtvý. Montér Viktor Bayer byl také těžce raněný,“ uvedl Polášek. Pouze čtvrtý z posádky, Romuald Bruner, měl štěstí. Nic se mu nestalo.
Na rychaltickém kopci přišlo o život více lidí. Velkou tragédií tam skončila 12. srpna 1936 jízda nákladního auta, ve kterém se večer vracelo šestnáct místeckých trhovců z trhu v Novém Jičíně. Jedenáct z nich nehodu nepřežilo, dva byli těžce ranění.
Jeli v nákladním autě frýdlantského přepravce Aloise Pavlisky. „Auto při sjíždění rychaltického kopce najednou prudce vybočilo ze silnice, narazilo do stromu, který porazilo. Pak se kutálelo ze svahu dolů na louku, přitom se několikrát převrátilo,“ uvedl historik Petr Juřák.
Za nehodu padly tresty
Městská rada vystrojila obětem pohřeb. Přišlo mnoho lidí z Frýdku, Místku i okolí, starosta Vilém Šlapeta měl smuteční řeč. Tím to ale neskončilo. Řidič Jan Satinský, majitelka dopravní koncese Marie Pavlisková a Alois Pavliska museli před soud. Podle obžaloby použili auto, které bylo ve špatném technickém stavu.
„Mělo údajně vadné brzdy a jedno přední kolo bylo větší než ostatní kola. Vůz proto nesnesl jízdu ve větší rychlosti,“ řekl Juřák. Nakonec ale soud rozhodl, že hlavní příčinou tragédie bylo přetížení auta. Alois Pavliska dostal sedm měsíců vězení, řidič Satinský pět.
Takové nehody byly na počátku dvacátého století spíše výjimkou. Většinu nehod působili koně, kteří se mnohdy splašili, protože se lekli auta. V květnu 1938 se splašili v Místku koně fryčovického rolníka, kteří byli zapřaženi do povozu. Začali utíkat, porazili čtrnáctiletého chlapce, zachytili dětský kočárek, který byl naštěstí zrovna prázdný. Nejhůř dopadli koně. Majitel je musel nechat zabít, protože se těžce zranili.
Téhož roku se v Místku splašili koně žabeňského mlynáře Adolfa Naisera. Když čekali s povozem s moukou před pekařstvím v Ostravské ulici, polekali se projíždějícího auta naloženého řetězy a kolejnicemi a začali utíkat. Kočí utrpěl těžká zranění. Časté byly také srážky cyklistů s chodci. Cyklisté nejezdili po jedné straně a chodce často překvapili.
