Projekt je sebestředný a exhibuje. Tak vidí Rezidenci architekti
Dva obytné bloky, první až sedmipatrový, druhý o dvě patra nižší, ve tvaru písmene L, postavené proti sobě, a vytvářející tak blok s byty, garážemi a parkovištěm. Tak architekti Pavel Jiroudek a Bojan Bojanovič pro kancelář Regionprojekt s.r.o. zprvu načrtli Rezidenci Labe u mostu Dr. Edvarda Beneše proti krajskému soudu v Ústí. Vypracovali i studii, se kterou Jakub Zavoral, jednatel AZ Rezidence Labe s.r.o., přesvědčil zastupitele střekovské radnice o prospěšnosti stavby. Vizualizaci na svých stránkách představuje obvodní úřad. Existuje také samostatný web, přes který je možné kontaktovat ústeckou stavební firmu AZ Sanace. Navržené domy do svého okolí zapadají, říká Pavel Jiroudek. „Respektovali jsme charakter vlny, která odkazuje na řeku Labe. Také jsme se snažili snížit dominanci Setuzy a nepřesahujeme výšku okolních staveb. Tou nejvyšší je protilehlá budova krajského soudu,“ shrnuje projektant. Redakce Sedmičky oslovila architekty Michala Gabriela, Jana Jehlíka a Matěje Párala, aby se ke studii vyjádřili. Mají velmi úzký vztah k Ústí nad Labem. Michal Gabriel nakonec odmítl.
Sebestředné a bizardní
Jan Jehlík je autorem územního plánu města a mimo jiné pro firmu AZ Sanace vyprojektoval Palác Zdar na Mírovém náměstí. V současné době vede Ústav urbanismu Fakulty architektury pražské ČVUT. „Investora, jehož si vážím, jsem již před časem o svém názoru na nízkou kvalitu návrhu informoval. Také jsem mu sdělil i svůj názor na investiční rizika, vztahující se ke kvalitě, formě a struktuře domu,“ tvrdí Jehlík. Místo by podle něho zasluhovalo architektonickou soutěž. „Respektive výborného architekta, znalého v oblasti současných bytových staveb. Je ale zřejmé, že se o renomovaného architekta s dobrou znalostí soudobé obytné architektury nejedná,“ říká nad studií Rezidence Labe. Není spokojený ani s celkovým pojetím stavby. „Jde především o formální tvarovou exhibici, o falešnou představu, že dobrá architektura musí být sebestředná a bizarní. Přitom právě oblast dolního Střekova si žádá klidný, kompaktní výraz,“ vysvětluje architekt. Střekovské nábřeží by si zasloužilo znovuvytvoření systému ulic a drobných veřejných prostorů. „Ulice a prostory spolu komunikují, tvoří harmonickou kompozici. To studie neslibuje. Navržený objekt chce ukázat, že si z kvality okolí nemusí nic brát,“ myslí si Jehlík.
Podezřelá mlha
Matěj Páral, další z oslovených odborníků, je jedním z architektů, vyjadřující se k dění v krajském městě na webových stránkách www.usti-aussig.net. Na zveřejněné studii mu vadí, že její autoři nejsou zřetelně označení.
„K představenému konceptu se dá říct asi jen to, že to je jen „mlha“. A nevěstí nic dobrého. Zejména proto, že není normální, aby firma či architekt, který má ambici projektovat takovou stavbu, byli v podstatě neviditelní. Skutečně, na tom webu není nic jiného než vizualizace, a k těm se dá říct, že jsou špatné hlavně proto, že nezasazují dům do reálné fotografie, jsou to jen obrázky pro lidi. Prostě, není se čeho zachytit,“ konstatuje Páral.
Brána na Střekov
Obvodní zastupitele projekt přesvědčil. Rozhodli, že investorům odprodají pozemky, pokud stavba dosáhne do roku 2013 druhého patra. „Je to nové, stejně jako se například před dvaceti lety stavělo v Drážďanech,“ říká Vlastimil Žáček. Byl střekovským starostou, který stavbu Rezidence Labe podpořil. „Rýsuje se nám nová podoba nádraží, lidé přejdou řeku a budou u rezidence. Bude to důstojná brána do Střekova,“ dodává. Návrh je podle něho pěkný a na labské nábřeží se hodí. „Má to energii, hodně se mi líbí ta vlna, odkazující na řeku,“ vyjmenovává Žáček jednotlivé detaily.
