Prohrál úplně všechno. Peníze, auto i manželku
Dnes bydlí v 1+1, nemá auto, pracuje jako pomocný dělník a splácí dvě půjčky. Ty si vzal u banky jak jinak než na automaty. „Měl jsem dobrou práci i rodinu. Občas jsem někam vyrazil s kamarády a to byl začátek všeho,“ vzpomíná dvaačtyřicetiletý muž na dobu, kdy ještě neměl relativně žádné starosti.
„Párkrát jsme zašli do herny. Zkoušel jsem štěstí jen s drobáky, pak už jsem cpal do automatů stovky a skončil jsem až u tisícovek,“ vypráví o svých hráčských začátcích. První velká výhra, které se Vladimír dočkal, byla téměř dvacet tisíc korun. Tady začaly první problémy. „V tomto okamžiku jsem měl pocit, že když to vyšlo teď, musí to vyjít znovu,“ vysvětluje dnes už bývalý gambler. Poté se začaly objevovat první dluhy. Na hraní automatů už nestačila výplata. V rodině Vladimíra začala houstnout atmosféra a hádky vyústily v rozvod. Nájemné za velký byt už nedokázal Vladimír z jednoho platu utáhnout, takže se přestěhoval do menšího. Peněz mu však zbývalo stále míň a přišla první půjčka u banky. „Dnes vám půjčí každý, ani se neptají na co,“ tvrdí Vladimír.
Tučná obálka vzala rychle za své. „Padesát tisíc jsem nastrkal do automatů během třech dní,“ říká. Tehdy se Vladimír rozhodl situaci nějak řešit, ovšem naprosto partyzánským způsobem. Vzal si nový úvěr, kterým se snažil umořovat ten první. Vydrželo mu to ale jen chvíli a část další tučné obálky opět skončila v útrobách automatu. Velice rychle se ozvala banka kvůli nesplácení půjček a Vladimírovi hrozila exekuce. Než si nechat úředníkem úplně vybílit byt, zbavil se muž svého auta, kterým „zalepil“ celou dlužnou částku.
„Sáhl jsem si téměř na samé dno. Nakonec mě z toho vytáhli kamarádi. Prakticky ti samí, s nimiž jsem poprvé do herny přišel,“ dodává. Nyní Vladimír dva roky abstinuje, přesto je svými blízkými stále odmítán. „Docela chápu bývalou ženu, že se ke mně nechce znát. Udělal jsem chybu a teď za ní budu muset ještě dlouho platit,“ lituje.
