„Před pěti sty lety by mě upálili“

Naďa Jandová

Jaroslava Černá z Teplic nad Bečvou se věnuje okultním praktikám. Pálení čarodějnic se nebojí, naopak ho má ráda.

Na kopcích za městy se rozhoří 30. dubna večer ohně. Lidé budou pálit čarodějnice. Tato zábava vznikla z pověry, že o filipojakubské noci ze 30. dubna na 1. května se slétají čarodějky na sabat a na ochranu před nimi zapalovali lidé velké ohně. Plamenů se vyznavačky magie bály, po tři staletí je křesťané pronásledovali a upalovali na hranicích. Před pěti sty let by tak skončila i Jaroslava Černá z Teplic nad Bečvou.

„Stoprocentně by mě upálili,“ tvrdí Černá. Důvodů by podle ní inkvizitoři našli hned několik. „Vykládám karty, dělám okultní praktiky reiki a i-ťing, astropsychologii, různé druhy masáží, a pomáhám tím lidem,“ říká Černá, která se tajemnými věcmi mezi nebem a zemí zabývá celý život. Mystika se také objevuje i ve čtyřech románech, které napsala a také v tom pátém, který právě vzniká.

Když ji někdo nazve čarodějnicí, nadšená z toho není. „Sice si s kolegyněmi v tomto oboru říkáme čarodějky a domlouváme se, kdy se zase sletíme, ale zabýváme se pouze přirozenými věcmi. Přiléhavější název pro čarodějnici v duchu dnešní doby je spíš terapeut,“ dodává Černá.

Rada v nesnázích

O zákazníky nemá Černá nouzi. „Magické záležitosti lidi hodně zajímají. Zvláště, když jsou v situaci, že si nevědí rady se svým životem a vztahy. Vidím to i na přednáškách a besedách. Lidi zajímá esoterika i moje knihy a z toho mám dobrý pocit, že tuto práci nedělám zbytečně,“ tvrdí Černá.

Místo má v jejím životě i bylinkářství. „Z rostlinek dělám oleje k masážím, kterým se také věnuji. Některé byliny sbírám, některé pěstuji,“ popisuje Černá. Například léčivou třezalku chodí sbírat na svatého Jana 24. června. Kvůli této bylině přišla o život spousta lidí. „Třezalka barví do červena.

Když ji spasou krávy, mají pak červené mléko,“ vysvětluje Černá. Lidé si ale mysleli, že krávy dojí krev, protože jsou očarované. Tento problém řešil i poslední čarodějnický proces na českém území, kdy v roce 1756 obvinili lidé z Jistebnice pasáka, že zaříkává krávy a ty pak dojí krev. Odsouzenci zachránila život Marie Terezie. Zprostila ho viny a pasák skončil jen v blázinci.

Statisíce, až miliony, převážně žen ale takové „štěstí“ neměly. Skončily na hořících hranicích po celé Evropě i v Americe. Černá přesto dnešní pálení čarodějnic považuje za úžasný zvyk. „Oheň čistí, symbolizuje očistu. Je to silný živel a mám před ním respekt,“ tvrdí Černá.

Před rozšířením křesťanství, kdy lidé uctívali přírodní náboženství, byly čarodějnice velmi vážené. Léčily nemocné a lidé si k nim chodili pro rady. Když vypukl hon na čarodějnice, nastaly jim zlé časy. Církev se tři staletí zbavovala bylinkářek, porodních bab, kartářek a všech, kteří se vyznali v tajemství přírody, věděli o působení rostlin, barev a vůní.

Nevinná, ale utopená

Prověřování, zda se jedná o čarodějnici, bylo velmi jednoduché. Podezřelou ženu zašili do pytle a ponořili do rybníka. Když ji vytáhli utopenou, prohlásili ji za nevinnou. Pokud žila, byl to důkaz, že se jedná o čarodějnici a skončila v plamenech na hranici. Poslední zákony proti čarodějnicím zrušila až v roce 1951 Anglie.

I Černá má s křesťanstvím určitý rozpor. „Křesťané věří ve vzkříšení, ale neuznávají převtělování. Tuto teorii používám při terapii, kdy vracím člověka do jeho minulých životů a on si tak řeší své současné problémy,“ líčí Černá.

O Filipojakubské noci získávají rostliny magickou moc. Více zde >>>

Články z jiných titulů