Pracoval na Temelíně, teď učí děti v plánské školce

Jako Arnold Schwarzeneger ve filmu Policajt ve školce se cítil Dušan Menšík, když s novou profesí ve třiceti letech začínal. Ze strojaře, který pracoval na Temelíně, se stal učitelem. Sedmička se přesvědčila, jak po téměř čtyřleté praxi ovládá pro muže nezvyklé povolání.

Děti si musí zvyknout

Smích, křik a písničky jsou slyšet z jedné ze tříd v přízemí plánské mateřské školky Pohádka. Středem pozornosti zhruba čtyřletých dětí je muž zahalený do deky, který mezi nimi tančí a zpívá. Není to ale zapomenutý tatínek, který by odložil práci. Takovouhle rozcvičku dává po ránu dětem učitel Dušan Menšík. „Chci, aby se děti nestyděly a ztratily zábrany. Ne všechny jsem minulý rok učil, takže se musíme společně seznámit. Pořád hledám, čím je zaujmout,“ vysvětluje Menšík. Jen několika samotářům je lhostejná zábava ostatních a vystačí si po svém nebo si hrají s učitelkou Alenou Bazgierovou. „Jsou tady děti, které si musí zvyknout na ostatní i na to, že je učí chlap. Každému to trvá jinak dlouho,“ potvrzuje Menšíkova slova Bazgierová.

Učí, jak zdolat překážky

Po desáté hodině vítají děti možnost jít na zahradu. „Byla by škoda nevyužít počasí a zůstat ve třídě. Děti potřebují zjistit, jaké mají na zahradě možnosti,“ říká Menšík. Na zahradě není jenom velké pískoviště nebo dřevěný hrad, ale i kmeny a pařezy, které mají některé děti očividně v oblibě. Malý Dominik se s jistotou položí na jeden kmen a volá na učitele, aby se podíval, jak létá letadlo. „Na zahradě máme hodně přírodních překážek. Chceme děti naučit, jak je mohou co nejbezpečnějším způsobem využít a zdolat. Není nutné jim za každou cenu něco zakazovat. Musí mít radost z pohybu i z toho, že překážku zdolají. Zároveň si ale musí být vědomé rizika a vědět, co jsou schopné zvládnout, na co stačí a že mohou některé věci dokázat jen za určitých podmínek,“ vysvětluje Menšík, proč dětem dává na první pohled takovou volnost. Mezi dětmi také nejsou vidět tahanice o oblíbené hračky. „Nemohu jim poroučet. Kdybych jim něco vzal jenom z pozice, že jsem starší a větší, nemělo by to cenu. Je lepší, když se učí komunikaci mezi sebou a mají pocit, že mohou situaci nějak řešit a podílí se na ní. Proto se je, když za mnou přijdou, snažím navést, aby se domluvily samy,“ dodává Menšík.

Nejde o soutěž

„Chlap má trochu jiný přístup, a to je pro kluky určitě výhoda. Jsem ráda, že na Lukáše v době, kdy není doma, má také vliv muž,“ oceňuje učitele ve školce maminka malého Lukáše Irena Svačinová. Ani děti by neměnily. Na otázku, jestli by nechtěly za svého učitele jinou paní učitelku, znělo z jejich úst jednoznačně, že v žádném případě. Možná se zdá, že ve třídě, kde si silné sympatie dětí získá jako učitel muž, má žena těžkou pozici. Alena Bazgierová ale se svým kolegou nesoutěží. Děti ji vyhledávají úplně stejně. „Ideálně si mezi sebou rozumíme. Je normální, že některé děti mají raději mě, jiné zase kolegyni. Hodně jsem se od ní naučil a myslím, že i já jsem ji o nějaké věci z mužského pohledu obohatil,“ popisuje učitelskou spolupráci Menšík.