Poslední dny války objektivem Ladislava Šmída
Československá vlajka se objevila na kostele svatého Jakuba 5. května. V Berouně všichni, včetně německých vojáků, věděli, že válka končí. To byla chvíle pro Ladislava Šmída, který zdokumentoval poslední válečné okamžiky ve městě. V neklidných dnech přitom riskoval život. Týdeník Sedmička přináší jeho snímky z května 1945.
„Když tatínek brával fotoaparát a odcházel do ulic, opakovala mu maminka: Láďo, pamatuj, že máš děti a ještě se musíš starat o svojí starou maminku. Vrať se nám domů v pořádku,“ vzpomíná Helena Urbánková, dcera Ladislava Šmída.
Ladislav Šmíd vozil rozměrný aparát na kole, aby byl včas všude tam, kde se něco dělo.
„Táta vnímal fotografování jako své poslání. Nemohl mít tušení, jak zareagují třeba po zuby ozbrojení Vlasovci, když na ně zamíří fotoaparátem. Ozbrojeni byli také Němci, kteří před nimi prchali,“ říká fotografova dcera. Podle ní fotograf více než strach prožíval tragédie obětí války.
„Byl osobně přítomen tomu, když na místě dnes nazývaném U Zabitého popravovali nacisty. Nesnášel to dobře. Stejně tak přicházel domů zdrcený z toho, když fotil oběti náletů. Jejich těla ležela vyskládaná v kostele. Hluboce s ním otřásla také vlaková havárie na Závodí, kde se srazil vlak s maďarskými utečenci. O tom mluvil jako o jatkách,“ pokračuje žena, která ve svém bytě ve Slapské ulici s rodinou často nad negativy svého otce vzpomíná.
Fotograf obohatil archiv
a potomci pokračují
Ladislav Šmíd fotil osvobození na svitkový film nebo na deskové skleněné negativy. Vznikl tak objemný a pravdivý fotografický průřez dubnovými i květnovými událostmi roku 1945 v Berouně a blízkém okolí. „Výběr toho nejlepšího uspořádal do čtyř alb. Každé z nich obsahovalo 188 černobílých fotografií o formátu dvanáct krát šestnáct centimetrů. K prvnímu výročí oslav osvobození města Berouna v květnu 1946 daroval jedno okresnímu národnímu výboru, druhé berounské radnici a třetí městskému muzeu. Čtvrté a současně poslední album zůstalo v naší rodině až do roku 2005, kdy jsme jej při příležitosti Výstavy k 60. výročí osvobození města Berouna společně s bratrem věnovali muzeu města Beroun,“ dodala Helena Urbánková. Za obrazovou publikaci pro okresní národní výbor získal Ladislav Šmíd v roce 1946 od tehdejšího předsedy čestné uznání. Překvapivě je napsané pouze psacím strojem na hlavičkovém papíru.

















