Poprvé číslovali domy. Začali od „Šilingráku”
Najít v Brně v osmnáctém století konkrétní dům znamenalo velký problém. Na domech totiž nebyly cedulky s číslem, lidé se mohli orientovat jen podle domovních znamení. Zastaralý systém změnil až patent Marie Terezie vydaný přesně před 240 lety, 19. července 1770. Ten nařizoval očíslovat všechny domy ve směru od jednoho místa.
V Brně se s číslováním začalo v roce 1775 od Brněnské brány, která tehdy stála blízko Šilingrova náměstí, kde se dnes stýkají ulice Dominikánská a Starobrněnská. „Dům číslo jedna byl mýtní domek. Ten už je dávno zbouraný. Dodnes ale stojí dům číslo sedm, který byl sladovnou a teď má adresu Biskupská 6,“ říká brněnská historička Milena Flodrová.
Na konci osmnáctého století Brno čítalo 537 očíslovaných domů. Brzy se však s novým císařským systémem objevily potíže. „Co když se zbouraly dva domy stojící vedle sebe a na jejich místě vznikl pouze jeden? Jaké číslo měl mít? Proto hned v roce 1806 Brňané všechny domy přečíslovali. Tentokrát ale začali od Veselé brány, která stála na křižovatce dnešních ulic Česká, Solniční a Veselá,“ vypráví Flodrová.
Tím ale vznikl zmatek. Lidé si často museli zvykat na úplně jiné číslo. „Dnešní systém platí od roku 1867. Každá ulice dostala vlastní čísla, pravá strana ta sudá a levá strana ta lichá. Počátek se stanovil na tom konci ulice, který byl blíž dnešnímu náměstí Svobody. Některé domy v centru tak měly ve své historii hned několik popisných čísel. Mým snem je vytvořit topografii, která by obsahovala všechna čísla, jež brněnské domy kdy nesly,“ říká Flodrová.
