Podzim odvál zlato, jaro dává šanci
Z vytoužené bitvy o zlato se diskvalifikovali pokaženým podzimem, přesto házenkáři Lovosic dál prahnou po úspěchu.
„Cíl je pořád stejný. Ještě zabojovat o jednu z medailí,“ přeje si Vojtěch Srba, kouč úřadujících českých vicemistrů. A jak se vytyčený cíl daří plnit? Výtečně! Lovosice vyhrály tři zápasy v řadě a dotahovaly špičku.
Jenže v klíčovém souboji v Jičíně prohrály 21:24 a elitní extraligová čtyřka se jim zase vzdálila. „Velká škoda. Mohli jsme nejlepší týmy dotáhnout. V Jičíně na to určitě bylo,“ litoval Srba.
Během zimní pauzy Lovosice pracovaly na kondici, dynamice i rychlosti. Motivace hráčů je pořád velká.
„Že budeme chtít zabojovat, to jsme dokázali už přes zimu v tréninku. A dlužíme to divákům, kteří nás podporovali. Venku jsme odehráli zhruba to, co se od nás čekalo, ale doma máme tři porážky. To je velké zklamání, to se musí zlepšit,“ dobře ví Srba.
Všichni bez formy
Podzimní nezdary s hráči kouč rozebíral. „Nějak jsme si to vyhodnotili. Objektivní příčinou je, že nikdo z hráčů neměl extra formu. Tvůrce Milan Berka půl roku netrénoval kvůli zranění, posila Jan Landa zase v létě nastoupil do práce, neabsolvoval celou letní přípravu a na jeho kondici se to pochopitelně projevilo,“ míní Srba. Aspoň že v poháru Lovosice kralovaly a v domácím prostředí oslavily historický triumf.
„Před sezonou jsme měli dva cíle, dílčí byl uspět v poháru a v něm jsme naplnili očekávání. Určitě jsme ale chtěli být výš i v lize,“ nezastírá Srba.
Možná Lovosice vytáhne výš uzdravený špílmachr Milan Berka, který po operaci střeleckého ramena promeškal půlku podzimu. „Fyzicky se cítím velmi dobře, i když někdy jsem ještě utahaný. Ale herně už asi nebudu spokojený nikdy. Rameno mě bude limitovat do konce kariéry, což se všeobecně ví. Bolí celý trénink i celý zápas, někdy je to lepší, jindy horší. Celkem si ale nestěžuju,“ tvrdí čtyřiatřicetiletý bývalý reprezentant.
Unavené rameno
Ani chirurgický zákrok jeho paži nevrátil do původního stavu. „Už hraju dlouho, rameno má prostě omezenou životnost. Hlavní je, že můžu přihrát a něco pro kluky vytvořit, zapojit se do druhé vlny. Každý vidí, že na nějakou zvláštní střelbu to není. Už to nemá s házením nic společného, ale musím se o to alespoň pokusit a snažit se být nebezpečný,“ nevzdává se.
Zkraje sezony Berka pouze z hlediště bezmocně přihlížel, jak se Lovosice souží a jak se jim hned na startu hroutí zlatý sen.
„Ne že by se vyloženě nedařilo, jen jsme neměli štěstí. Zápasy, které jsme loni vyhrávali, jsme teď smolně ztráceli. Nedávali jsme góly,“ viděl z tribuny. Nějak svoji absenci nezveličuje.
„Nemyslím, že jsem zásadně chyběl. Ano, třeba bychomse mnou hráli o titul, ale taky jsme mohli mít o čtyři body míň a být ve druhé šestce,“ spekuluje Berka.
Mají na medaili?
Teď se zdá, že to nebude ani druhá šestka, ale ani vysněný historický titul. „Tak teď aspoň ještě zabojujeme o jednu z medailí. Odstup tam sice je, ale zbývá pořád dost kol. Ve zbytku základní části zkusíme ubrat co nejvíc ze ztráty na čelo, a pak zbývá ještě celá nadstavba. Soupeři ze špičky teď hrají mezi sebou, my máme přece jen příznivější los,“ vidí naději Srba.
