Plzeňští Indiáni chytili zloděje
Sobota, sedmadvacátého března. Pro plzeňské fanoušky černé datum minulé extraligové sezony - den, kdy Plzeň vypadla v Liberci z play-off. Pro studenty dálkového studia na Filozofické fakultě Západočeské univerzity ale normální vyučovací den. Jsou dvě hodiny odpoledne - pauza a někteří vyrážejí na oběd. Oknem restaurace U Mansfelda koukali na hotel U Zvonu.
„Ptal jsem se kamarádů, co je to za hotel,“ vzpomíná jeden ze studentů, Jiří Konečný. „Vysvětloval jsem mu, že patří Martinu Strakovi,“ navazuje jeho spolužák Martin Kosa. Jelikož ale Konečný není hokejový fanda ani plzeňský patriot, netušil v ten moment, o koho jde.
„To jméno mi tehdy vůbec nic neřeklo,“ říká dvaatřicetiletý student z Lokte na Sokolovsku.
Hokejistům neunikl
Pár minut na to se mu ale jméno Martin Straka vryje do paměti. Ne kvůli skvělým kličkám nebo přehledu na ledě. Vynikající centr společně s tehdejším brankářem plzeňských hokejových Indiánů Tomášem Pöpperlem a hostujícím obráncem Rostislavem Malenou chytil o pár ulic dál drzého zloděje, který se právě Jiřímu Konečnému vloupal do auta. Jednadvacetiletý lupič procházel v té době Sedláčkovou ulicí a zalíbil se mu Volkswagen Golf, který student před přednáškou zaparkoval před budovou fakulty.
„Nejdříve rozbil zadní okno a poté vlezl dovnitř. Z auta si odnesl tašku na notebook s učebnicí a příruční tašku s fotoaparátem, sluneční brýle a oblečení. Vše za bezmála tři tisíce korun,“ říká mluvčí plzeňské policie Simona Čejková. Z lupu se ale dlouho neradoval. Hluk rozbíjeného skla zaslechli extraligoví hokejisté, kteří právě usedali ke stolku v nedalekém Fashion Café. „Uviděl jsem chlapa, který se přes rozbité sklo noří z auta,“ popisuje gólman Pöpperle. Hokejoví Indiáni neváhali ani vteřinu a zloděje, který před nimi začal utíkat, pronásledovali.
Zloděje pronásledovali až na náměstí Republiky, kde ho chytli. Policistům, kterým hned telefonovali, rozhodně nebyl neznámý. Mladý lapka ze severního Plzeňska tenhle zvláštní automobilový koníček pěstuje delší dobu a za podobné loupeže byl několikrát vyšetřovaný. Podle Pöpperleho po chycení nekladl větší odpor a vše proběhlo hladce.
„Když jsem ho chytnul, vypadnul mu z kapsy šroubovák, kterým rozbíjel skla,“ vzpomíná. Aby mu s ním nemohl ublížit, držel ho Pöpperle za ruku. Vykradač aut ale přitom upadnul na zem.
„Zdálo se mi, že byl zfetovaný,“ tvrdí brankář. Následná krevní zkouška jeho podezření potvrdila. Lékaři v krvi zjistili prvky marihuany, pervitinu a také drogy, které se říká speed.
Trenér je na ně pyšný
Martin Straka celou gangsterskou scénku nijak neprožíval. Hlavní zásluhy podle jeho slov padají na hlavu Pöpperleho. „Všechno jsem spíš sledoval z povzdálí,“ říká. Trenér HC Plzeň 1929 Marian Jelínek byl za rychlou reakci na svoje svěřence pyšný. Věc má ale podle něj dvě roviny. „Z té lidské je to čin hodný pozornosti,“ říká Jelínek. K tomu ale dodává, že kdyby se klukům něco stalo, znamenalo by to komplikace pro celý tým.
„To je jen pohled trenéra před utkáním. Světu dnes většinou vládne lhostejnost. Kluci naštěstí ukázali, že ne u všech,“ doplňuje Jelínek.
Díky Indiáni!
Jiří Konečný se spolužáky mezitím spokojeně obědvali. Mobil si po přednášce zapomněl zapnout, a tak se mu na něj zasahující policisté nemohli dovolat. Všechno zjistil, až když dorazil k rozbitému autu. To už stateční plzeňští hokejisté mířili vstříc poslednímu zápasu sezony do Liberce.
„Měl jsem štěstí a ani jsem jim nestačil poděkovat. Posílám díky alespoň přes Sedmičku,“ vzkazuje Jiří Konečný. Straka a spol. ale ten den štěstí neměli. Zápas v Liberci velkým rozdílem prohráli. Plzeň, která vévodila tabulce v základní části soutěže a mezi odborníky platila za favorita vyřazovacích bojů, byla najednou překvapivě venku. Pro příští sezonu má ale minimálně o jednoho fanouška víc.
„Hokej jsem předtím nikdy nesledoval, ale Indiánům budu v příští sezoně určitě držet palce,“ uzavírá Jiří Konečný.
