Památky skrývají fresky, meteority i regály archivu

Slezská metropole zve turisty do desítek památek. V jejích ulicích jsou však i vzácné stavby, do kterých lidé nechodí. Některé jsou zavřené a prázdné, uvnitř jiných jsou kanceláře, police se stovkami knih či hudební nástroje, koncertní sály a školní lavice. Sedmička vybrala sedm z nich.

1. Dukelské kasárny

Vznikly na sklonku 19. století jako Rudolfovy dělostřelecké kasárny. Vojenským účelům sloužily 115 let. Od roku 2005 jsou prázdné.
„Celkem je tu přes třicet budov. Garáže, haly, učebny, budovy pro ubytování vojsk, zbrojní sklad, kanceláře,“ vyjmenovává Vladimír Tancík z opavské radnice. Po odchodu armády přešly staré budovy do správy města. Na své využití zatím čekají.

2. Církevní konzervatoř

Duchovní v bývalém klášteře na Beethovenově ulici nahradili studenti. Duchovní hudba však zní za zdmi pozdně empírové budovy z roku 1840 dál. Sídlí v ní církevní konzervatoř, která jako jediná v republice učí hru na varhany či řízení sboru.
Pořádá kurzy gregoriánského chorálu i chrámové hudby. V nově opravené budově jsou koncertní sály, jazykové i audiovizuální učebny i odborná hudební knihovna. Nádech historie dodá dřevěné hlavní schodiště či staré klenby.

3. Švédská kaple

Osmiboká prastará kaple svatého Kříže na Ratibořské stojí na hřbitově. Poprvé o ní mluví už středověké prameny, a to roku 1394, kdy vznikla jako zádušní kaple. Švédská se jí říká proto, že prý sloužila Švédům za třicetileté války k reformačním bohoslužbám.
Její interiér je skromný, avšak vzácný. Stěny zdobí zbytky patnácti znamení posledního soudu. Výjevy vznikly okolo roku 1410 a v devadesátých letech je malířka a restaurátorka Romana Balcarová obnovila.

4. Červený kostel

Kdo za dřevěnými vraty bývalého evangelického kostela čeká klasickou kostelní loď, bude překvapený. Červený kostel je rozdělený na pět pater a ukrývá kanceláře, badatelnu a depozitáře s tisíci archiválií.
Kostel si na konci 19. století nechala postavit německá evangelická obec. Až do poloviny 60. let minulého století se tam konaly bohoslužby, pak se v něm skladoval nábytek i kulisy opavského divadla. Okresnímu archivu připadl v roce 1976 a začalo se s rekonstrukcí. Vznikly místnosti pro archiváře i písemnosti. Vše v původní církevní stavbě, jedinou dostavbou je schodiště.
„Návštěvníci sem kvůli omezenému prostoru bohužel nemůžou,“ říká ředitelka archivu Marta Medková.

5. Blücherův palác

Původní obyvatele honosného barokního domu na Masarykově třídě dnes vystřídali muzejníci. V Blücherově paláci sídlí přírodovědecké oddělení Slezského zemského muzea. Ještě donedávna tam byly kanceláře, dnes už jsou v budově jen depozitáře.
„Máme tam uložené všechny přírodovědecké sbírky,“ říká mluvčí muzea Marie Kočí. Zdi šlechtického paláce ukrývají třeba část mamutího klu či devět kousků meteoritu, který před desítkami tisíc let dopadl na Opavsko a našel se při stavebních pracích na Kylešovském kopci.

6. Kostel svaté Hedviky

Ačkoliv stojí už od třicátých let minulého století, první mše se kostel patronky Slezska, svaté Hedviky, dočkal až v roce 1993. Mezitím sloužil jako sklad munice, pozorovatelna či sklad zdravotnické firmy. Lidem se otvírá jednou za čas a jeho hlavní atrakcí je výhled z kubisticky pojaté věže.
„Je odsud nejhezčí pohled na Opavu,“ říká Pavel Solnický z opavského děkanství. I uvnitř však kostel skrývá skvosty. Fresky Paula Gebauera či oltář Adolfa Zdrazily, malíře, který navrhl secesní vitráže v Domě kultury Petra Bezruče.
Při výstupu na věž na návštěvníky dýchne pohnutý osud kostela. Holé cihlové zdi bez omítky ukazují, jak válka jeho dokončení zastavila.
7. Židovský hřbitov

Židovskou část opavského hřbitova od katolické a evangelické části dělí zeď. Pohřbívat se tam začalo na sklonku 19. století, když staré hřbitovy nestačily. V těsném sousedství měli Židé i obřadní síň, která se donedávna používala jako opavská smuteční síň. I přes devastaci nacisty se dochovaly stovky náhrobků. „Je tam například náhrobek opavského obchodníka Maxe Bredy. Také hroby obětí první a druhé světové války,“ popisuje Jakub Batuštík ze sdružení Areka, které má hlavní podíl na obnově hřbitova. Za pozornost stojí i symboly na náhrobcích. Jelen, vlk, lev nebo ryba symbolizují jména, lékařská pinzeta, krejčovské nůžky či kniha zase povolání.
Zajímavostí je, že nedaleko obřadní síně v dětském oddělení byli narychlo zakopaní němečtí vojáci, kteří v poslední chvíli války z německé armády dezertovali.