Osud z Osvětimi odkryl kufřík
Sedmdesát let starý kufřík s otlučenými rohy by leckoho nechal lhostejným. U japonských dětí však dokázal vzbudit tolik pozornosti, že na konci desetileté cesty za jeho historií stojí film a kniha přeložená do pětatřiceti jazyků.
Na kufříku totiž stálo jméno Hany Brady, rodačky z Nového Města na Moravě, která jako třináctiletá Židovka nepřežila věznění v koncentračním táboře v Osvětimi. Na její památku se koná v novoměstské Horácké galerii výstava Zmařené osudy, 16. května by se Hana Brady dožila osmdesáti let.
„Není příliš mnoho novoměstských rodáků, o kterých by si četl celý svět. Na příběhu Hany Brady je výjimečné, jakým způsobem ho oživila mladá Japonka,“ říká ředitel novoměstského Domu dětí a mládeže Lubomír Šula, který je jedním z iniciátorů akce.
Na mysli má Fumiko Išioka z Tokijského centra pro studium holokaustu, která po majitelce kufříku začala horlivě pátrat. Kvůli dalším informacím se vydala do Terezína a po měsících úsilí nalezla bratra Hany Jiřího, který žije v kanadském Torontu. S jeho pomocí pak dokázala dát celý Hanin příběh dohromady. Výstava, kterou Japonka ve své zemi uspořádala o mladé Češce, sklidila obrovský úspěch.
„Zmařené osudy se zabývají především životem Hany Brady a její rodiny. Nabízíme několik dokumentů, které budou veřejně přístupné vůbec poprvé. Jde o Hanino školní vysvědčení či listinu, na jejímž základě ji Němci v roce 1944 deportovali do Osvětimi. Trvalo tři měsíce, než ji našli pracovníci Národního archivu,“ informuje Šula.
Organizátorům výstavy se podařilo zmapovat poslední hodiny dívčina života před tím, než zemřela v plynové komoře. Na pozadí příběhu Hany Brady výstava objasňuje holokaust a atmosféru doby.
„Výstavu se podařilo udělat nenásilnou formou. Není jen pro dospělé, cenné informace si odnese i žák základní školy. Myslím, že je velmi poučné, když si dnešní šesťák uvědomí, co v jeho věku musela zažívat Hana Brady,“ domnívá se Eva Kulková z Horácké galerie.
I nejmladší návštěvník tak nahlédne na hrůzy holokaustu dětskýma očima. K vidění budou obrázky malých vězňů z Terezína i výtisky časopisů, které „terezínské děti“ psaly. „Součástí budou přednášky a besedy zaměřené na druhou světovou válku a holokaust. V den Haniných narozenin 16. května se chystáme také promítnout filmový dokument Hanin kufřík,“ zve na doprovodný program Šula.
Událostí pro organizátory akce bude v polovině června návštěva Hanina bratra Jiřího, jenž nyní používá anglickou verzi svého jména George. Také on přispěl na výstavu několika fotografiemi své sestry a rodiny. Kromě toho se pořadatelé akce s žádostí o materiály obrátili na památníky v Terezíně, Osvětimi, Mauthausenu či na Židovské muzeum v Praze.
Výstava, kterou zahájila vernisáž v pondělí 2. května, potrvá do 3. července. Horáckou galerii mohou zájemci navštívit od úterý do neděle, vždy od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00. Vstupné pro dospělé stojí čtyřicet korun, pro děti a studenty polovinu.
