Ostravský Dick Francis je tu. Píše o F1

Jedno vydavatelství mu ani neodpovědělo, ostatní se o něj záhy předháněla. Literární nováček Martin Herbert si nakonec mohl vybírat, u koho svou detektivku z prostředí formule 1 vydá.

O vrcholu motorsportu vycházejí průběžně stohy titulů, ale vždy jde o literaturu faktu. Encyklopedie, ročenky, profily. Thriller, jak se detektivce moderně říká, pořád nikde. Až teď. Klub piraň je kniha, která v České republice nemá obdoby. Svým námětem. Jde o příběh z formule 1.
„I proto jsem Klub piraň napsal. Také mě inspiroval Ross Brawn, jedna z klíčových postav formule 1, když před lety prohlásil, že o efjedničkách vlastně dosud nevyšla žádná pořádná knížka,“ říká Martin Herbert.
Rodák z Českého Těšína pracující v Ostravě mohl vylíčit prostředí, které důvěrně zná. Ale chtěl něco mimořádně poutavého. Formule 1 jej bavila od dětských let. „Chytla mě v roce 1976, kdy v Německu málem uhořel Niki Lauda. Stal se mým prvním hrdinou,“ vzpomíná čtyřiačtyřicetiletý autor.
Jednou se dostal i na Velkou cenu, v 1986 do Budapešti. Ale pak přišla přestávka. Osmnáct let ho F1 míjela. „Vysoká škola, rodina, práce,“ vypočítává Herbert. Myšlenka na psaní ho neopouštěla. Naopak. Sílila. „Asi jsem se řídil větou Oty Pavla, který kdysi pravil: Do čtyřiceti koukej okolo sebe a pak zkus něco napsat,“ říká Herbert.
Pracuje v prostředí reklamních agentur a médií. K psaní má i tady blízko. Piraně tvořil tři roky. Zpravidla v noci. „Většinou tak od desíti do tří. To jsem měl největší klid,“ vypráví. Román, ve kterém vedle skutečného světa F1 hrají hlavní role fiktivní postavy, například italská novinářka Sylvie Farinová a britský detektiv John Depp, čítá 392 stran. Vydalo ho nakladatelství XYZ.
„Nakonec jsem si mohl vybírat ze čtyř vydavatelství. Byla to hodně zajímavá zkušenost. Třeba proto, že co firma, to jiný pohled na příběh a jeho případné úpravy,“ říká Herbert.
Strhující příběh zaujal krátce po vydání motoristické odborníky a fanoušky stejně jako čtenáře, kteří nevědí, kdo je Schumacher nebo co je Ferrari. Díky stylu a stavbě knihy se Piraně takzvaně samy čtou.
„Je tady ostravský Dick Francis, a já mu gratuluji,“ tvrdí Tomáš Richtr, komentátor F1 v TV Nova. Radovan Novák, jediný český komisař Velkých cen, knihou proletěl jako opravdová formule. „Je to tak čtivé, že mi stačil jediný víkend,“ říká jeden z mála Čechů, kteří jsou ve světě Grand Prix jako doma.
Herbert má také radost z ohlasu žen. Zatím je pouze kladný. „Přestože je hlavní dějová osa fikcí, čtenáře vtahuje do skutečného světa formule 1. Myslím, že právě v tom, jak Klub piraň neustále balancuje na pomezí dokumentu a fikce, je velká síla této knihy,“ vysvětluje Miroslav Ilenčík, projekt manažer nakladatelství XYZ.
Herbert pomýšlí dál než na prodej své prvotiny. Uvažuje o anglickém překladu. Rád by totiž knihu představil lidem z F1. S tím souvisí i další jeho myšlenka – Klub piraň jako předloha filmu.
Sylvester Stallone si na díle o formuli 1 trhl ostudu, co na to Martin Herbert? „Problémem podobných děl je, že jsou daleko od reality. V románu nebo scénáři z prostředí formule 1 nemůžete vynechat stáje, jako jsou Ferrari či McLaren,“ má jasno autor. On tyto legendy nevynechal. A nejen ony. Skutečností je knížka prošpikovaná.
Bojují v ní skuteční jezdci, píší o nich skuteční novináři. Ale je tam také jedna tajemná stáj s názvem, který v současnosti tolik překvapí, jedna krásná reportérka a jeden velice bystrý detektiv. A také hodně dvanáctiletých chlapců.

Články z jiných titulů