Ostrava musí být sebevědomější

Výčet funkcí Pavla Bartoše, to je pěkně dlouhý seznam. Je prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, předsedou představenstva krajské hospodářské komory, viceprezidentem Hospodářské komory České republiky. K tomu je šéfem soukromé firmy.
„Jak se to dá všechno stihnout? Je to docela těžké. Činnosti se naštěstí hodně prolínají. Uvažovali jsme o sloučení sdružení a komory, ale bohužel to zákony neumožňují,“ vysvětluje Pavel Bartoš, mimo jiné podnikatel roku Moravskoslezského kraje pro rok 2009.

Kolik hodin denně spíte?

Občas přijdu z práce docela pošlapaný. Pustím si televizi, usnu u zpráv a na hodinku si zdřímnu. Aspoň mě špatné zprávy nerozčilují. Spát chodím kolem jedné druhé v noci. Vstávám po sedmé.

Co na to vaše rodina, manželka?

Žena mou práci toleruje, ví, že to je způsob života, na který jsem se dal. Dceru už máme velkou a dvěma vnučkám věnuji dost času. Bydlíme blízko sebe. Necítím, že by mě práce až tak zmáhala. Občas sice uvažuji, že něco omezím, ale to je zatím otázka budoucnosti.

Máte čas na koníčky?

Mým koníčkem je snaha, aby se v Ostravě a v kraji žilo lépe. Aby nebyly takové, jak je lidé občas vnímají: ušmudlané a umouněné od uhlí. Každý, kdo má nějaké schopnosti, vizi a ochotu, by měl dát společnosti něco navíc. Něco, co se neměří penězi. A o to se snažím.
Volný čas pak trávím s vnučkami, je jim čtyři a šest let. Rády se mnou pracují na zahrádce, zejména ta starší. Má vždycky ohromnou radost, že jí vyrostl hrášek nebo slunečnice. Myslím, že tohle může dát starší generace dětem, tu vlastní radost ze života. Krom toho rád lyžuji, chodím na hory a poznávám svět.

Čím se Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a krajská hospodářská komora zabývají? Co mohou lidem přinést?

Sdružení se stará spíš o rozvoj kraje. Vzniklo v době, kdy ještě neexistovalo krajské uspořádání. Jeho úkolem bylo sjednotit požadavky kraje a do Prahy jít s jasnou koncepcí. Takto například vznikla důležitá síť silnic v kraji nebo železniční koridory. V současné době připravujeme pracovní skupinu, která se bude zabývat vyhlídkami regionu po roce 2030. To se pravděpodobně dotěží uhlí. Komora se více zabývá podnikatelskými věcmi a odborným vzděláním. Výhodou je, že sdružení i komora mohou jednat o věcech, které jsou pro politiky tabu. Například o jaderné elektrárně. A snaží se hledat řešení na delší dobu, než je obvyklé pro politiky.

Jakou cestou by se podle vás měla Ostrava ubírat?

Vnímám severní Moravu, Slezsko a západní Slovensko jako významnou oblast pro celou Evropskou unii. Podobné průmyslové celky jsou málokde. Můžeme si myslet, že svět je bezpečný, ale nikde není řečeno, že se navždy vyhneme konfliktům. A kanon vyrobíme jedině ze železa. Evropa by si měla takové regiony vytipovat, třeba pro ně vytvořit zvýhodnění a vnímat je jako strategicky významné. To je ale ještě daleko. Ostrava by měla být lídrem takového regionu. Město by také mělo být sebevědomější a přitom respektovat okrajové části kraje.