O starou munici lze zakopnout. V zemi číhá po tunách
Druhá světová válka je dávnou minulostí, její pozůstatky se ale stále vynořují. Výraznou upomínkou se stal ostrý dělostřelecký granát, na který narazili dělníci koncem června jen kousek pod povrchem městského parku v Břeclavi.
Objevená munice v centru města je však pouhým zlomkem stále aktivní hrozby. Podle předsedy klubu vojenské historie Petra Holobrádka jsou v okrese ještě další desítky tun funkčních trhavin. „Člověk nemusí mnohdy chodit ani s detektorem. Hodně munice se už našlo, ale ještě víc je jí ukryté. Například v Bořím lese je toho obří kvantum,“ upozorňuje Holobrádek na známou lokalitu, kde nacisté zřídili továrnu na střelivo.
Zbrojní komplex vyhodili do vzduchu na konci války postupující Rusové. Jenže ledabyle, a tak se náboje a granáty rozletěly do zalesněného okolí. Mnoho z nich tam leží dodnes. „Stejně jako v lužních lesích. U Lanžhotu totiž trvaly osvobozovací boje celý týden, takže i na tomto místě je řada stop po válce,“ tvrdí předseda vojenských nadšenců.
Nebezpečný nález
Také Hodonínsko má lokality, kde v zemi stále leží spousta munice. Asi nejvíc postiženou je Pánov, kde se v minulosti vystřídalo několik armád. Podle Petra Něničky z Military muzea ve Vlkoši leží stará munice rovněž v okolí Vracova. „Tam Němci zaminovali kopec, který pak zajatci zase bomb zbavovali,“ poznamenal Něnička.
Při srovnání obou okresů se odborníci shodují, že více munice leží na Břeclavsku, kde během druhé světové války došlo ke zdlouhavějším bojům. Naprostým vítězem je pak Boří les. Trhaviny v něm leží vedle sebe i po desítkách kusů. Při procházce tak lze narazit na náboje do protiletadlových kanonů, nebo dokonce ruční granáty.
Střelivo sbíral například postarší muž z Mikulčic, který ho pak doma rozebíral úhlovou bruskou. Při následném výbuchu tříštivotrhavého dělostřeleckého granátu přišel o nohu a tlaková vlna poškodila dům.
„Podobných případů je nespočet a mnohdy ještě s tragičtějším koncem. Je smutné, že v takovýchto případech umírají i velice mladí lidé,“ říká pyrotechnik Karel Václavek.
Se životem hazardovala rovněž žena, která na zahrádce v Lužicích našla střelu do protileteckého kanonu. Osobně ji přinesla na policejní stanici v Hodoníně.
„Na jižní Moravě se to stává v průměru jedenkrát do měsíce. V mylné představě, že v podstatě o nic nejde, se někteří vystavují velmi vysokému riziku popálení, těžkého zranění a smrti,“ upozorňuje Václavek.
Lidé narážejí na hmatatelné válečné upomínky například během orby, stavebních prací, a dokonce i při úklidu garáže. Takovým způsobem objevili majitelé domu z Blatnice ruční granát. „Přibližně v devadesáti procentech všech nálezů se jedná o munici obsahující trhavou náplň a iniciační prvky. Zejména u dělostřelecké i minometné munice a leteckých pum se jedná o munici funkční,“ varuje Václavek.
Až sto kilogramů
Kromě nejrůznějších druhů nábojů se pyrotechnici pravidelně setkávají s bombami, jejichž váha se pohybuje od dvou do sta kilogramů a pochází z německé, sovětské či britské armády. Největší počty nálezů munice jsou pak v období jarních a podzimních polních prací. V teplých měsících úmyslně pátrají po nebezpečí hledači s detektory kovu. Pokud jsou úspěšní, narazí většinou na munici v hloubce půl až tři metry.
„Ta odhozená při ústupu vojsk se nachází ještě hlouběji, jelikož po skončení války byla sesbírána a zasypána, popřípadě hromadně odpálena,“ dodává pyrotechnik, který v počtu stále ukryté munice označil jih Moravy za nejvíce postižený. Kromě Břeclavska jsou válečné pozůstatky vydatně rozesety také na Vyškovsku a Žďársku. Kvůli bezpečnosti však pyrotechnik odmítl lokality blíže upřesnit.
Pokud už lidé na střelivo a výbušniny narazí, měli by okamžitě informovat policisty. „Musím na každého apelovat a z vlastní zkušenosti doporučit, aby se nalezené munice nedotýkali. Tato munice je i pěta-šedesát let po skončení války funkční a nebezpečná. K tomuto účelu byla přece určena a vyrobena,“ varuje Václavek.
Našli jste starou munici? Co si myslíte o lidech, kteří ji sbírají, a dokonce si ji nosí domů?
