Nová mešita bude v centru

Muslimové a křesťané z Brna se budou s velkou pravděpodobností už za pár let potkávat u kostela Neposkvrnění Panny Marie v Křenové ulici. Téměř naproti němu totiž chce vedení místní muslimské obce vybudovat druhou brněnskou mešitu.

„Budova v Křenové ulici číslo 63 je na prodej. Pro muslimy žijící v Brně by to bylo ideální místo, protože je v centru města,“ řekl exkluzivně pro Sedmičku šéf brněnských muslimů Muneeb Hassan Alrawi. Stávající mešita ve Vídeňské ulici podle něj už vyznavačům islámu z Brna nestačí.

Nápad postavit v Brně druhou mešitu vznikl už před dvěma lety. Tehdy ale snaha muslimů ztroskotala na odporu vedení města, zejména lidovců, kteří byli v radě. Teď proto muslimové zvolili taktiku, při níž jednání s politiky zcela opustili. „Jednáme s komerčními realitními kancelářemi. A makléřům je jedno, co v nabízeném objektu bude,“ podotkl Alrawi.

V takovém případě nemůže vedení města plán muslimů nijak překazit. Třeba náměstek primátora Robert Kotzian z něj však nadšený není. „Kdybychom na radě například hlasovali o dotacích na stavbu mešity nebo by muslimové chtěli koupit městský pozemek, můj hlas by byl určitě ne,“ poznamenal Kotzian.

Záměry brněnské muslimské obce se nelíbí ani většině obyvatel Křenové ulice, které Sedmička oslovila. „Nedokážu si představit, že by se z ulice stalo něco jako arabská čtvrť,“ poznamenala třeba Dana Jeřábková. Obavy však mírní expert na extremismus Miroslav Mareš. „Brněnští muslimové nepatří k těm radikálním a nejsou hrozbou ani z pohledu případného teroristického útoku,“ tvrdí Mareš.

Muslimové mají ještě další dvě varianty, kde mešitu postavit: za M-palácem a ve Vojtově ulici. Obě místa ale mají velkou nevýhodu. Mešita by musela vzniknout takzvaně na zelené louce, což by ji značně prodražilo.

Chceme mít muslimské ústředí

Nová mešita nemusí mít podle předsedy brněnských muslimů Muneeba Hassana Alrawiho minaret. Protesty proti ní mu přijdou nesmyslné.

V Koránu, svaté knize islámu, se píše, že nejblíže k muslimům mají křesťané. Brněnští muslimové takový pocit nemají. „Netěší mě, že se věřící v Brně projevují jako míň tolerantní, protestují a podepisují petiční archy proti stavbě mešity,“ říká šéf brněnských muslimů a prezident českého Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi.

Proč chcete postavit novou mešitu v centru Brna? Brněnští muslimové jsou rozesetí po všech koutech města. Centrum je proto nejvýhodnější. Všichni do něj mají zhruba stejně daleko. Navíc se ve středu města muslimové scházejí, pracují a děti tam chodí do školy. Také nemám rád stereotyp. Mešita ve Vídeňské ulici začala sloužit muslimům v červenci 1998, je už okoukaná. Také proto chci novou.

Trváte na tom, aby byl na mešitě minaret? Podle mého názoru by na ní být nemusel. Na to, proč ani na mešitě ve Vídeňské ulici není věžička, se ptají především lidé z Česka, turisté, kteří s islámem nemají nic společného. Mně osobně je to jedno.

Proč ani první mešita minaret nemá? Ani jsme o něj nežádali. Ve stavebním povolení bylo totiž rovnou napsané, že minaret mít nesmí, stejně jako kopuli. Navíc, mešita nesměla být architekturou odlišná od okolní zástavby. Mezi místními muslimy se o tom s nadsázkou říká, že i přesto máme největší mešitu na světě, protože modlitebna je v Brně a minaret až v zahradách lednického zámku na Břeclavsku.

Lidé, kteří proti stavbě mešity protestují, vám vyčítají, že v islámských zemích také nejsou kostely, tak proč by zrovna v Brně měly stát dvě mešity. To je lež, kterou v Brně šířil bývalý náměstek primátora Daniel Rychnovský a šéf lidovců Cyril Svoboda. V islámských zemích kostely jsou. Například v Bagdádu, kde jsem vyrůstal, jich je několik. Mám jejich postoj chápat tak, že když se nyní postaví v Iráku deset kostelů, pak můžeme v Brně stavět další mešitu? To je přece absurdní.

Máte už v ruce nějaké architektonické návrhy? Ne, protože ještě není stoprocentně vybrané místo. Má představa je futuristická. Mešita by měla mít podobu třeba tančícího domu, minaret by mohl znázorňovat například tulipán.

Máte představu, kolik by její stavba stála? Počítám, že minimum je padesát milionů a maximum 150 milionů korun.

Tolik peněz už máte pohromadě? Samozřejmě, že ne. Udělala by se sbírka, stejně jako na mešitu ve Vídeňské ulici. Tehdy do ní přispěli i mí přátelé z Česka. Nezapomenu třeba na přítele, který mi dal pět set korun. Víc si nemohl dovolit, ale i ta jeho pětistovka nám pomohla.