Nosíš baťovky? Hanba, zradil jsi Němce

Jako dokonale sehraný PR tým fungoval v roce 1935 volební štáb zakladatele Sudetoněmecké strany Konráda Henleina. Ambiciózní učitel tělocviku, původem Liberečan, byl mistrem manipulace, pompézních proslovů a nadšený napodobitel Adolfa Hitlera. Květnové volby ho postrčily do československého parlamentu a v Liberci převálcoval všechny bez rozdílu.
Hlas mu tehdy dalo téměř šedesát procent voličů. V Jablonci dokonce více než šestašedesát procent. Netrvalo dlouho a jeho heslo Heim ins Reich, Zpátky do Říše, se stalo oblíbeným sloganem všech hnědokošilatých schůzí. „Selhali němečtí sociální demokraté, selhali i němečtí sedláci. Ani komunisté neudrželi svou chvástavou mezinárodní pozici a panicky přebíhali pod H. F. (Heimatfront – Henleinova strana, pozn. red),“ napsal 24. května 1935, tedy týden po volbách, liberecký týdeník Naše hory.
A trefně shrnul Henleinovu kampaň. „Poslední týden před volbami bylo pohraničí dle vzoru hitlerovského Německa zaplaveno plakáty, letáky, nálepkami. Nápor byl tak mocný, že nebylo domu, aby se na nás z něho nedívala obrýlená sfinga – Henlein,“ vylíčil redaktor pod zkratkou -ych. Výplach mozků

„Henlein použil prostředky dnešní moderní reklamy, například billboardy, nápisy na budovách a podobně. Na kampaň připlula peněžní pomoc z Německa a nahrálo mu i rozpuštění dvou nacionálních německých stran,“ říká bývalý ředitel liberecké statistiky Ladislav Knap, který se zabývá historií voleb na Liberecku.

Chceme se tu cítit doma

Henlein byl mazaný a proti státu zpočátku nevystupoval. „Nechceme nic jiného, než abychom se v této zemi mohli cítiti doma. To značí, že se musí vyjíti vstříc našim oprávněným nárokům a požadavkům,“ prohlásil cudně těsně po volbách Henlein.
Němci si pod křídly jeho vlastenecké organizace Heimatfront měli tužit kondičku, pořádat společenské sedánky a sportovní akce ve stylu: „V zdravém těle, zdravý německý duch”. A hlavně, pomáhat si ve zlých hospodářsky krizových časech. To znamenalo bojkotovat české řemeslníky, obchodníky a firmy. A časem všechno české.
Svědčí o tom agitka z jedné předvolební schůze v Turnově. Řečník rozkázal přítomným, aby ukázali nohy. „Kdo nosí baťovky, zrazuje tím Němce,“ vyhlásil do sálu.
Český týdeník Naše hory příhodu zveřejnil pod titulkem „Ukázali boty“ a utahoval si z německého fanatismu. Po volbách už psali o tom, že v otázce jednoty by se „Češi od Němců měli učit“.
Liberecká radnice byla z výsledků hlasování v šoku. Zastupitelé chtěli v první chvíli odstoupit. Sice nerezignovali, ale byli opatrnější. Třeba tím, že odmítli udělit domovské právo světově proslulému spisovateli a antifašistovi Heinrichu Mannovi. A když se měsíc po volbách v Liberci sjeli čeští a němečtí pokrokoví umělci a demonstrovali proti válce a násilí, museli pochodovat postranními ulicemi. Takový strach měla radnice z Henleinovců.

Jdou po vás Henleinovci

Cudné sliby skončily v roce 1938 mnichovskou dohodou o přičlenění Sudet k Říši a útěkem českých Liberečanů z města. Byla mezi nimi i tehdy dvanáctiletá Anna Bahníková.
„Šlo o život. Henleinovci se s nikým nemazali. Tatínek sloužil u finanční stráže a na tu měli zvlášť spadeno,“ vzpomíná Bahníková. Její rodina odjela narychlo. „Přiběhl soused, který sloužil u tajných. Ať sebereme peřiny a jdeme k nim. Henleinovci se na vás chystají, řekl mamince. Večer přijel tatínek. Sbalte se, náklaďák přijede za chvíli, nařídil. Zamkli jsme byt a vrátili se až po válce,“ dodává Bahníková.