Nepořádek a toulaví psi, to je Vagónka v Karviné

Je slunečné říjnové odpoledne a dvaapadesátiletý Gejza Gaži se chystá pracovat na své zahradě před domem. Bydlí už sedm let v ulici Rudé armády, v místě zvaném Vagónka. Bere do ruky motorovou pilu a prořezává smrčky, které má jako živý plot. Pak přijdou na řadu keře růží, které musí také prostříhat. Zahrádku má udržovanou, po nepořádku ani stopy. „Myslím si, že se o svou zahradu a bydlení starám dobře. Ale je to práce skoro na každý den. Protože nejednou se mi stalo, že mi sousedé přes plot naházeli kdejaké smetí a bordel. Musel jsem to dokonce odvážet v kolečkách,“ stěžuje si Gaži. Do bytu ve Vagónce se vrátil z ulice. „Byl jsem bezdomovec. Seděl jsem v base, a když mě pustili, neměl jsem kam jít. Naštěstí mě vzala zpátky k sobě má bývalá žena, se kterou žiji už dvaatřicet let. To jsem byl šťastný, že můžu být zase s ní,“ vzpomíná Gaži. Tehdy Vagónka vypadala jinak. „Domy byly opravené, lidé tu měli hezké zahrádky. Dneska? Projděte se tady za domy, je to hnus. Tři čtyři domy jsou tady hezké a uklizené. Zbytek je jenom pro ostudu,“ povídá.

Nájem na prvním místě

Nejvíce mu vadí nepořádek a toulavá psiska. „V létě se tady nedá vydržet, jaký je tady smrad. A psi se tady toulají v jednom kuse. Mám z nich strach, někteří jsou opravdu velicí,“ stěžuje si Gaži.
Sousedů si raději nevšímá, ale někdy se tomu nevyhne. „Chytl jsem se tady už s pár lidmi. Po dobrém to s nimi nešlo. Ale teď se raději o nikoho nestarám, nechci jít sedět za to, že někomu zpřelámu kosti,“ vysvětluje Gaži. Novým sousedům, kteří se nastěhovali do poschodí nad ním, domlouval, ať si uklidí kolem svého vchodu. „Předešlý majitel tady po sobě nechal binec. Těm novým jsem řekl, ať to dají do pořádku, a oni to naštěstí uklidili,“ vykládá Gaži. Za pronájem bytu platí 1 950 korun. „Nájem si vždycky zaplatím. I kdybych neměl co jíst. Nájem je prostě na prvním místě. Ale ne každý je jako já. Tady sousedka má osm dětí. Bere na ně dávky, pak bere sociálku pro sebe a přítele. Dohromady mají kolem čtyřiceti tisíc korun,“ popisuje.
A přidává, co po něm sousedka chtěla minule. „Jestli se prý nemůže napojit kabelem na mou elektřinu. Zeptal jsem se jí, jestli se náhodou nezbláznila? Pomohl bych jí ve všem, třeba jí půjčil na jídlo, ale elektřinu načerno? V žádném případě,“ popisuje Gaži.
V ulici bydlí i jeho dcera s rodinou. „Kdyby se uvolnil byt v jejím domě, chtěl bych tam jít bydlet. Abychom měli k sobě blíž. Ale nejspokojenější budu, když se dostanu z Vagónky pryč. Někteří lidé jsou tady prasata a nezmění se. Chci jít se ženou jinam,“ přeje si Gaži.

Jak byste změnili Vagónku?