Nemocnice se špičkovou péčí, to je vize ředitele. Ve funkci je 77 dní

Zdeněk Konrád má za sebou sedmasedmdesát dní ve funkci ředitele Krajské nemocnice v Liberci. Neurolog z lékařské rodiny, který obsadil křeslo šéfa největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji, přišel na pozici v rozbouřené době. Nahradil spolu s dalšími kolegy původní vedení v čele s Luďkem Nečesaným, který na funkci rezignoval. Teď je na Konrádovi a jeho novém týmu, jakým směrem další chod nemocnice nasměruje.

1. Hospodaření

Krajská nemocnice je v plusu. Vyplynulo to z ekonomického auditu, kterým právě prošla. „Jeho konkrétní výsledky ještě nezveřejníme, dokud s nimi neseznámíme správní radu. Nicméně mohu říci, že hospodaření za rok 2010 je v nepatrném plusu,“ říká ředitel Zdeněk Konrád.
Stejného nebo lepšího výsledku by rádi dosáhli v nemocnici i letos. „Budeme usilovat o vyrovnaný rozpočet, ale musíme vycházet z částek, které dostaneme od pojišťoven. Přitom ale poskytovat péči na úrovni jako dosud, tedy tu nejvyšší v kraji,“ vysvětluje Konrád.

2. Vyšetřování

Pod drobnohledem ministerstva zdravotnictví i protikorupční policie se před časem ocitla nemocnice kvůli podezřelému nákupu přístrojů pro kardiocentrum. Ten provedlo ještě bývalé vedení špitálu. Úředníci i kriminalisté prověřují, jestli přístroje nebyly předražené. Pokud se jejich domněnka potvrdí, nemocnice přijde o milionové dotace z Evropské unie.
„K celé záležitosti od žádného z kontrolních orgánů zatím nové informace nemáme. Situaci považujeme za dost nepříjemnou. Na druhou stranu už při samotném podávání žádostí o datace na přístroje jsou kontroly tak důkladné a opakované, že k něčemu podobnému dojít nemělo,“ míní ředitel Konrád. Pokud by peníze přece jen nakonec nemocnice nedostala, považuje to za problém. „Jde o soubor přístrojů na vyšetření kardiovaskulárního systému. Jestli v centru budou k dispozici, nabízené služby se výrazně zkvalitní, a díky přístrojům a včasné a přesnější diagnostice lékaři prodlouží mnohým pacientům život,“ vysvětluje ředitel.
Prověřování nákupu má prý i špatný vliv na jméno nemocnice. „Na naše zařízení vrhá negativní světlo. A tak i my doufáme, že celou věc vyřešíme co nejrychleji,“ doplnil mluvčí Krajské nemocnice Liberec Lukáš Gibiec.

3. Zaměstnanci

Dva tisíce zaměstnanců, z toho asi tři sta lékařů a osm set zdravotních sester pracuje v liberecké nemocnici. „Personální situace v nemocnici není ideální, ale ani nijak tragická,“ hodnotí ředitel. Do budoucna by rád lékařské týmy posílil mladými kolegy. Někteří se už v nemocnici vzdělávají praxí při studiu. „Máme zájem o to, aby u nás pracovali lékaři ze zdejšího z kraje, potom i jejich vztah k nemocnici bude užší,“ míní Konrád.
Zaměstnanců je dost, nikde vysloveně nechybí. Ale záleží na oborech. Ty, které nejsou tolik atraktivní jako třeba práce na infekčním, kožním oddělení nebo v laboratořích, přitahují zaměstnance méně.
Poslední rošádou, která se v krajském zařízení odehrála, bylo odvolání ekonomické ředitelky Danky Kaššovicové. „Důvodem jejího odvolání byla vzájemná neshoda v pojetí ekonomického vedení nemocnice,“ uvedl ředitel.

4. Novinky

Jedněmi z posledních novinek, které začali lékaři v nemocnici pacientům v letošním roce nabízet, jsou unikátní operace sítnice a sklivce. Až doteď museli lidé na zákrok jezdit do Prahy. „Naše oddělení už několik let pracuje na rozšiřování nabídky výkonů a operace sítnice bezesporu patří k zákrokům, které by měla krajská nemocnice provádět,“ uvedl krátce po zahájení operací primář očního oddělení liberecké nemocnice Petr Bulíř.
Operace je určena pro léčbu pacientů s očními komplikacemi diabetu nebo po úrazech a při nemocech, které souvisejí se stárnutím.

5. Plány

Ještě lepší péči pacientům hodlají v nemocnici nabídnou i v dalším roce. „Chystanou novinkou je Komplexní cerebrovaskulární centrum, které budujeme. Po jeho otevření pacientům po cévní mozkové příhodě nabídneme takovou péči, že se budou moci vrátit do běžného života a mnohdy i bez následných potíží,“ vysvětluje Konrád.
Nemocnice tak reaguje na skutečnost, že cévních mozkových příhod přibývá, a to i mezi mladými lidmi.
„Zbývá nám centrum dovybavit přístroji a začlenit do chodu nemocnice,“ dodal Konrád. Otevřít ho chtějí na začátku příštího roku, záleží i na tom, kdy se nemocnice domluví se zdravotními pojišťovnami na způsobu, jak budou zákroky hradit.

6. Heliport

Se zajištěním co nejrychlejší pomoci a dostupné péče souvisí i diskutované zřízení heliportu v areálu nemocnice.
„Určitě ho udělat musíme, protože rozhodně nestojíme o to, abychom přišli o akreditaci pro traumacentrum. Musíme ale najít správnou variantu, což nebude kvůli nevýhodné poloze a stísněnosti areálu nemocnice vůbec jednoduché,“ obává se Konrád. Řešení ale hodlá najít co nejdřív.

7. Nová nemocnice

V poslední době se opět mezi Liberečany mluví o tom, že by bylo vhodné areál přestěhovat mimo centrum města.
Rozmístění různorodých budov, které navíc obklopuje zástavba, neumožňuje žádné velké rozšiřování. Ke všemu i stáří jednotlivých pavilonů je dost rozdílné, a areál nemocnice tak nepůsobí celistvě. Například nejstarší z nich postavili už v roce 1889. „Budeme například řešit centrální příjem nemocnice a hledat pro něj nové, důstojnější prostory. Chystáme i další stavební rozvoj nemocnice,“ doplňuje generální ředitel Zdeněk Konrád.