Nejpřetíženější soud? Ten krajský v Brně

Budu vás žalovat! Věta, která mnohým lidem nahání hrůzu, nemusí dnes znít v uších žalovaných tak strašlivě. Soudy jsou totiž tak přetížené, že soudní proces často trvá i několik let. Důkazem je Krajský soud v Brně. Toho, že nestíhá řešit soudní spory, si všiml už i veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský.

„Dlouhodobá přetíženost soudů a jejich nedostatečné personální a technické zajištění vedou k porušování ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, a tedy i práva na to, aby věc soud rozhodnul v přiměřené lhůtě,“ upozornil Varvařovský s tím, že jde o stále častější jev, s nímž se kancelář ombudsmana při vyřizování podnětů z oblasti státní správy soudů setkává.

Problém je podle Varvařovského především v tom, že se soudům přidávají rozsáhlé povinnosti. „Tím se nerozvážně ohrožuje životaschopnost justice a zhoršuje se přístup k právu,“ zdůraznil ombudsman. A i když je soudců podle něho dost, práce jim trvá dlouho. „Hlavně v civilních, opatrovnických, exekučních a insolvenčních řízeních. Lidé také zatěžují soudy i v případech, kdy by spor mohli vyřešit smírnou cestou,“ tvrdí ochránce práv.

Na přemíru soudců si ale brněnský krajský soud nemůže stěžovat. Jeho mluvčí Miroslava Sedláčková dokonce upozorňuje, že jich je málo.

Nedostatek soudců

„Chybí nám přibližně osm soudců a zhruba čtyři desítky administrativních pracovníků,“ přiblížila Sedláčková stav jihomoravské justice.

Na nedostatek soudců prý úředníky ministerstva spravedlnosti několikrát upozornili, ale bez odezvy. Nejen proto se kanceláře soudců plní nedodělanými spisy. Systém navíc pokulhává i v přirozených situacích, jakými jsou třeba odchod soudců na mateřskou či rodičovskou dovolenou.

Justici navíc postihly vládní škrty, a tedy nižší počet zapisovatelek, vyšších soudních úředníků a asistentů. Škrtací rovnice v řadách zaměstnanců má jediný výsledek. Nestíhání agendy, na což se každým rokem nabaluje více práce.

Paradoxem podle odborníků je, že i když úředníci ministerstva na propuštěných lidech ušetřili, další miliony museli zaplatit za vzniklé soudní průtahy. Ty jen loni stály přes čtyřicet milionů korun a na jednotlivé případy připadá částka v rozmezí od dvaceti do sta tisíc korun. Náměstek ministra spravedlnosti pro justici Filia Melzer ovšem problém takového rozsahu, jak na něj upozorňuje ombudsman, nevidí.

„Průtahy byly v justici dříve větší, než jsou dnes. Teď se pouze počet těchto průtahů nesnižuje tak rychle, jak se snižoval dříve. Situace je ale vážná a nelze ji podceňovat,“ obhajuje Melzer řízení rezortu s tím, že o více peněz ze státního rozpočtu žádá ministr každý rok.

Ministerstvo spravedlnosti také v současné době připravuje projekt na zefektivnění činnosti soudů, který by přihlášeným soudům měl zajistit další administrativní pracovníky.

Zmíněný projekt ovšem nezahrne všechny soudy. I když může přinést krátkodobé a částečné zlepšení, nepředstavuje podle ombudsmana systémové a dlouhodobé řešení situace na českých soudech.

Špatné řešení?

„Mohou napravit jen zvlášť křiklavé nedostatky u konkrétního soudního řízení. V praxi to však v konečném důsledku znamená, že takový případ je upřednostněný na úkor jiných, které se tím dostávají rovněž do průtahů,“ polemizuje Varvařovský s nápadem úředníků ministerstva spravedlnosti.

Navíc takový postup považuje za neústavní i neetický, protože narušuje princip rovnosti účastníků soudních řízení.