Nárok na léčbu budou muset od nového roku onkologičtí pacienti uplatnit u své zdravotní pojišťovny
Omezení péče bude mít dopad také na onkologicky nemocné pacienty, jejichž moderní biologická terapie je nákladná.
Podle odhadů MZČR bude zdravotním pojišťovnám v Česku a tím i celému českému zdravotnictví v letošním roce chybět minimálně 10 miliard korun. Mnozí zástupci zdravotníků, například Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, s takovou intepretací stavu však zásadně nesouhlasí. Upozorňují například, že na účtech zdravotních pojišťoven v současnosti naopak leží ladem asi 18 mld. korun v rezervách vytvořených před zamýšleným – a dnes už odmítnutým – převodem pojišťoven na akciové společnosti.
Na jednu stranu se pojišťovně nedostává prostředků na úhrady léčby, na druhou stranu však investovala v loňském roce miliardu do systému elektronických zdravotnických knížek IZIP. Jejich praktické využití, které spočívá především v omezení dublujícího vyšetření či dvojího předepisování léků, dokázané není. Přestože úspěšnost biologické léčby, je ověřena rozsáhlými klinickými studiemi, nedostane se jí v letošním roce všem potřebným.
“V této situaci, kdy zdravotním pojišťovnám chybějí peníze na léčbu, by měly říci, jakou péči pro své klienty zaplatí a co už hradit nebudou. To však nemůže být obsahem smlouvy se zdravotním zařízením. Takový závazek by měl být obsahem individuální smlouvy s pojištěncem.” Dodává prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., přednosta Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.
Než se k takovému kroku zdravotní pojišťovny odhodlají, zbývá pacientům jediné: v případě, že budou mít pocit, že pro ně není nějaký druh léčby dostupný, měli by se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a svůj nárok důsledně uplatnit u ní.
Kde by bylo možné ušetřit?
Česká onkologická společnost pečlivě vede registry biologické léčby. Roční náklady na nejmodernější protinádorové léky podle nich v ČR činí asi 2,2 miliardy korun. Skutečné náklady zdravotních pojišťoven jsou však nižší, než je odhad plynoucí z registru. Kdyby byla tato léčba ordinována všem indikovaným pacientům, kteří z ní budou na základě své diagnózy nepochybně profitovat, činily by náklady téměř 6 miliard korun. To vypovídá jak o vysoké racionalitě onkologů při výběru vhodných pacientů, tak o tom, že se moderní terapie v ČR všem potřebným přece jen nedostává. Na druhou stranu studií Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze je totiž prokázáno, že téměř čtvrtina všech ambulantně předepsaných léků není pacienty využívaná a končí v odpadkovém koši, v lepším případě zpátky v lékárně. Tyto léky nás ročně zbytečně stojí 9 mld. korun.
Ze zdrojů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) lze např. vyčíst, že celkové tržby lékáren za léčivé přípravky v roce 2008 činily 42,769 mld. Kč, v roce 2009 to bylo 47,434 mld. Kč. Biologická léčiva, tedy i ta, která se používají v jiných medicínských oborech, přísluší do rozsáhlé skupiny léků na žádanku. Mezi roky 2008 (11,538 mld. Kč) a 2009 (12,249 mld. Kč) došlo podle ÚZIS k nárůstu všech léků na žádanky o 711 mil. Kč. Celkové výdaje za léky na žádanku tvořily pouze čtvrtinu všech výdajů na léky.
