Nakupovat se jezdilo do Brodu
Jihlaváci věřili, že v Havlíčkově Brodě mají lepší zboží. Říkalo se: naše krajské město Brno Jihlavu dusí a nic jí nedopřeje, kdežto Brod je zásobován Prahou. Podobně přijížděli do Jihlavy obyvatelé Třebíče.
„V každém okrese měli jiné zboží, bylo to dáno odlišným zásobování v jednotlivých krajích, i okresech. Než postavili v Jihlavě Prior, jezdilo se do Pardubic, kde už obchodní dům měli,“ vybavil si jihlavský historik Zdeněk Jaroš.
Noční fronty na bicykly
Fronty na cokoli byly běžné. V obchodech s hudebními nástroji nebyly kytary, ani flétny. Celonoční fronty lidé stáli na oblíbená silniční kola Favorit - a ráno do obchodu přivezli třeba jen dvě.
V zeleninách bylo nedostatkové jižní ovoce: banány, pomeranče, mandarinky. Kiwi se objevilo až po roce 1989. Z trafik okamžitě mizely časopisy ABC, Čtyřlístek, Věda a technika mládeži či 100+1, vršil se tam jen stranický tisk.
V masnách šlo na dračku výsekové maso, na hácích zůstávaly štangle neprodejných salámů, jako tyrolský v černém igelitu či turistický s křupkami. Oblíbený byl hodický lovecký salám, jako dárek lidé kupovali luxusní pražskou šunku v plechovkách, kvalitní bylo konzervované maso, klobásky i čínský luncheon meat.
Alkohol ze Západu byl jen v Tuzexu, později i v takzvané výběrové prodejně Eso v ulici Matky Boží. Fronty se stály na knihy. Hitem byla kola v litrových PET lahvích - dobový obchůdek v Palackého ulici měl ve výloze pouze ony litrové koly.
Mléka se prodávala v igelitových pytlících, které praskaly, pivo každý před koupí prohlížel, protože bývalo zkažené. Ke koupi byl jeden druh jogurtů.
