„Na hřišti dokážu i zařvat“
Ještě před pár lety by žádného fotbalového fanouška nenapadlo, že přímý souboj o prvoligový trůn mezi Spartou a Baníkem Ostrava bude pískat žena. Poslední dobou ale ženských fotbalových rozhodčí přibývá, a co je podstatné, vedou si dobře. K nadějným ženám s píšťalkou patří i třiadvacetiletá Brňanka Gabriela Hanáková.
Raději je s praporkem
„Za víkend mám třeba pět utkání, někdy pískám i v pracovních dnech. Zabere to spoustu času. Jeden den například jedu do Prahy a pak hned vyrážím do vesničky u hranic se Slovenskem. Být fotbalovou rozhodčí je pro mě koníček,“ říká Hanáková, která studuje Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.
O fotbal se zajímala odmalička, myšlenku stát se rozhodčí jí ale vnukl strýc.„Rodiče mě podporují, i když z toho zpočátku nebyli odvázaní. Začínala jsem pískat v okresních soutěžích, pak jsem postupovala výš a naposled jsem mávala v divizi,“ líčí Hanáková, která píská žáky, dorostence, muže a nejvyšší soutěž žen.
Mladá Brňanka dobře zná pozici hlavního rozhodčího i jeho asistenta. „Poslední dobou se mi víc líbí na čáře. Na hlavního rozhodčího jsem možná někdy moc měkká. Když mě ale někdo naštve, s nikým se nemazlím. Na hřišti dokážu i zařvat,“ tvrdí Hanáková.
Vzorem je Damková
V desítkách zápasů si musela zvyknout na nadávky a jízlivé poznámky diváků i hráčů. „Setkávám se s tím, že mě jako ženskou rozhodčí chlapi nerespektují. Ne na hřišti, spíš v hledišti se najde blázen, který je schopný mi říct úplně cokoli. Já jsem se ale naučila být trochu splachovací. Je to užitečné i do osobního života. Když uslyším nějakou poznámku, otočím se na toho člověka, usměju se a jdu dál,“ vypráví fanynka Chelsea, Slovácka a Sigmy Olomouc.
Vzorem jí je průkopnice mezi ženskými rozhodčími Dagmar Damková. „Každá ze začínajících ženských sudích na jejím příkladě vidí, že to má smysl a budoucnost. Mým cílem je postoupit vždy o stupínek výš, než jsem. Teď se chci co nejvíc zdokonalovat a jednou se třeba dostanu na mezinárodní listinu ženských rozhodčích. To by pro mě znamenalo víc než pískat první ligu mužů,“ prohlašuje Hanáková.
