Místo diskoték se pere v ringu
Možná další slibná kariéra v bojovém sportu se rýsuje v Moravskoslezském kraji. Bohumíňan Vojtěch Novák za poměrně krátkou dobu stačil posbírat i nějaké úspěchy.
„Jsem mistr České republiky v Combat Sambu v kategorii do devadesáti kilogramů a v MMA mám zatím bilanci jedné výhry a žádné porážky,“ říká s tím, že celý život dělal fotbal a o bojové sporty se začal zajímat až zhruba v osmnácti letech.
K tomuto sportu ho přivedl Lukáš Tvrdý, který s ním dosud trénuje. „Předtím jsem skončil druhý v bohumínském benchpressu ve věku sedmnácti let s pokořenou váhou 142,5 kg. To jsem hrál fotbal a věnoval se silovému trojboji,“ popisuje dnes.
Váží si sice všech úspěchů, ale nepřikládá jim velkou váhu. „Mám ještě před sebou dlouhou a těžkou cestu, abych dokázal mnohem víc a zlepšoval sebe i svou bilanci,“ dodává s pokorou.
Soupeři jsou kamarády
Velký rozdíl oproti fotbalu našel v zákulisním chování mezi jednotlivými soupeři. „Vztahy jsou velmi kamarádské. Například ve fotbale jsem tohle snad nikdy nezažil. Tam je mezi soupeři nenávist, nevraživost,“ popisuje.
V bojových sportech je podle něj mnohem více respektu, uznání a spíše koncentrace. Před zápasem se každý motivuje nějak jinak, třeba i agresivitou. Po zápase si ale všichni vždy podají ruku, prohodí pár vět o tom druhém a projeví svůj respekt.
Novák oceňuje, že jeho současný sport kladně vnímají kamarádi a přátelé. Podporují ho a fandí mu. „Většina kamarádů dokonce taky začala s tímto sportem. Obecně se MMA v Česku hodně rozmáhá, což je super. Lidé začínají chápat, že to není jenom bezvýznamné mlácení v kleci, ale je to sport jako každý jiný,“ říká s potěšením.
Naopak rodiče, tedy hlavně maminka, by byli asi raději, kdyby zůstal u fotbalu. „Ona tenhle sport nevidí zrovna v růžovém světle. Násilí moc nemusí,“ povídá s tím, že mu ho ale rozhodně nezakazuje.
Čas si najde také na koníčky. I proto, že tím zároveň trénuje. „Rád chodím do posilovny, ale to k tomu sportu patří, takže to beru jako trénink. Srdeční záležitostí je fotbal, který jsem hrál asi třináct let, ale teď na něj není čas. Dvakrát do měsíce si ho ale udělám. V době, kdy regeneruju, tak rád sleduji filmy. Jsem takový maniak,“ vysvětluje.
Vzorů je hodně
V současnosti student Fakulty bezpečnostního inženýrství na Vysoké škole báňské přiznává, že v minulosti byl strašný rebel a snad každý víkend se pral na diskotékách. To ale skončilo právě, když začal dělat bojové sporty.
„Proto jsem si možná i tenhle sport vybral, a udělal jsem dobře. Od doby, co ho dělám, tak jsem se venku snad ještě nepopral,“ popisuje. Jednu výjimku ale přece jen našel. „To jsem byl napaden, tak jsem se musel bránit,“ vysvětluje. „Jinak mi ale tenhle sport dává i takovou vnitřní sebedůvěru, že kolikrát při nějakém problému raději sklopím hlavu a jdu pryč,“ dodává.
Jako každý sportovec má i Vojta své idoly. O těch největších má ale jasno. „Za své asi největší vzory beru své trenéry, říká. Jinak ale obdivuje jména jako Fedor Emilianenko, který za uplynulých deset let nebyl poražen, a pak z Ultimate Fighting Championship Andersona Silvu, Juniora Dos Santose, Mauricia Shoguna Ruu a také Novozélanďana Marka Hunta.
V brzké budoucnosti má Vojta v plánu utkání v kleci, tedy MMA. „Další zápas se mi rýsuje koncem dubna, popřípadě začátkem května. Pokusím se zlepšit svou bilanci na dvě výhry. Soupeře ještě neznám. Zatím to je ve hvězdách,“ uzavírá Vojta Novák.
