Medaile sbírá s trojzubcem v ruce

K triumfu nepotřebuje hokejku, míč ani raketu. Před porotu se staví se šavlemi v rukou, jindy třímá trojzubec. Právě v těchto dvou kategoriích vybojoval brněnský učitel kung-fu Jiří Hauska stříbrnou a bronzovou medaili na mistrovství světa. Nejvíc se mu ale daří sestavy beze zbraní. V kategorii pěstní forma získal světový titul už v roce 2008 a loni jej v konkurenci čtyř tisíc bojovníků z devětaosmdesáti zemí obhájil.

„Tato kategorie se skládá z postojů, úderů, kopů a různých technik. V podstatě simulují boj, posuzuje se jejich dynamika. Celkově je mistrovství světa obrovská událost, zahájení závodů připomíná slavnostní zahájení olympiády,“ vypráví dvaatřicetiletý Hauska. Kromě zmíněných disciplín získal stříbro také v nacvičeném boji „šavle versus kopí“. Partnera mu přitom dělala jeho manželka. „Je to mezistupeň mezi volným a cvičeným bojem. S manželkou jsem opatrnější, ale čím rychlejší nacvičený souboj je, tím víc hrozí úraz. Pár škrábnutí už se nám povedlo,“ přiznává Hauska, který s bojovým uměním začal ve svých devíti letech.

Tenkrát ho k tomu přiměl incident na ulici. Přepadla ho skupina mužů. „Ke kung-fu mě přivedla touha se v takové situaci umět ubránit. Časem ale tento důvod ustoupil do pozadí. Bojové umění se pro mě stalo životním stylem,“ říká Brňan.

Cesta k překonávání

Kvůli studiu kung-fu se vydal nejdřív do Athén, později do Číny a Hongkongu, jako jeden z prvních Čechů k samotnému prameni tohoto umění. Právě tam se seznámil Tang Tung Wingem, jenž se stal jeho učitelem.

„Kung-fu vede člověka k tomu, aby sám sebe neustále překonával. Učí ho sebekázni. Prostřednictvím tréninku člověk cvičí vlastní mysl, což se přenáší i do normálního života. Stane se uctivějším a cílevědomějším. Kung-fu nedělám kvůli medailím ze šampionátu, to je jen ohodnocení toho, že jdu správným směrem,“ vysvětluje Hauska. Z téměř dvou tisíc různých stylů kung-fu se nejvíc věnuje stylu Hung Gar, což v překladu znamená „rodina Hung“. V Brně vede školu Hung Gar Kung-fu už několik let.

„Zájemců přibývá, zvlášť v posledním půlroce. Hung Gar vychází z tradic šaolinského kláštera a kombinuje styly tygra a jeřába. Tygr představuje sílu a útočnost, údery jsou destruktivní. Kdyby došlo k opravdovému boji, techniky cílí na klouby a citlivé orgány,“ objasňuje Hauska. Styl tygra vyvažuje jeřáb, představitel duchovní úrovně a jemnosti.

„Jeřáb sílu spíš odvádí, cílí na vitální body, oči nebo tepny. Už se mi stalo, že jsem musel nějaké techniky použít v potyčce, ale vždycky se snažím boji předcházet,“ říká Hauska, který se kung-fu věnuje až sedm hodin denně. Ve zbývajícím čase se živí jako vedoucí knihkupectví. A svůj život ještě několik desítek let nebude muset měnit. „Znám mistra, který v Číně učí kung-fu ve svých osmdesáti letech,“ dodává Hauska.