Mašinfíra z Olešné: Vláčky miluju
Letos už zažívá Ctirad Šupčík u přehrady čtvrtou sezónu. Jezdí z parkoviště za hrází k turniketům na koupaliště a zpět. Pořád dokola. Ze Šupčíkůva Aquaexpressu se stal symbol Olešné, který děti milují.
Léto je v plném proudu. Máte dost cestujících? Letos není sezona nic moc. Vždyť ještě nebylo pořádně hezky. Na prstech jedné ruky bych dokázal napočítat, kolik dnů bylo slunečných. Já tu však jsem celé léto. Smlouvu mám do 3. září, to v aquaparku končí sezona.
Máte nějaký každodenní rituál? Samozřejmě vždycky vláček kontroluju, když k němu ráno přijdu. Asi tak, jak bych kontroloval auto předtím, než bych někam vyjel. To znamená vodu, benzín a tak dále.
Jak se návštěvníci aquaparku k vláčku chovají? Moji cestující jsou většinou děti. Kritický byl ale první rok. Jezdilo se zadarmo. To jsem pak vozil tam a zpátky dospělé, kteří se U Toma nalokali piva a dělali si ze mě taxíka. Když se za něco neplatí, lidé si toho většinou neumí vážit. To jsem tady na vlastní kůži poznal. Takže jsme se domluvili, že budu vybírat minimální jízdné. Nejnižší v České republice. Je opravdu symbolické. Lidé se aspoň k vláčku začali chovat slušně.
Kolik se do něj vlastně vejde lidí? Dohromady třicet. Žlutý vagónek je upravený tak, že v něm můžu vozit i kočárky nebo vozíčkáře. Jeden vagon mám ještě v Ostravě. Zatím ho letos nepotřebuju Takový nápor cestujících tu není..
Kolik vláček žere? Asi deset litrů benzínu denně, ale někdy i víc. Záleží na počtu jízd.
A co když se porouchá? První rok jsem měl deset defektů kol. To protože byl vláček byl přetěžovaný. A když si vezmete, že jeden plášť vyjde na tisíc korun, tak je vám jasné, že se na mašince zbohatnout nedá. Jinak, náhradní kola mám přímo tady, takže v případě poruchy je druhý den všechno opravené.
Máte vůbec čas na oběd, když celý den jezdíte? To se záleží na tom, kolik lidí se mnou jezdí. Když jich je hodně, tak nestihnu nic a můžu něco slupnout maximálně za jízdy. Lidé jsou na prvním místě.
Zdraví vás děti, když nastupují? Někdy ano. Mám radost, když jsou děti z vláčku nadšené. Uvažoval jsem, že udělám nový obličej na mašince. Pořád vymýšlím, jak vláček vylepšit, zatraktivnit.
A vozíte i psy? Vozím každého, kdo se chová slušně. Je mi jedno, jestli dítě, maminku dědečka. Klidně i psa. Vadí mi, když někdo dělá kravál nebo nějakým způsobem vláček ničí. Takoví by zasloužili pár facek. Odešel jste z ostravské ZOO, proč? Nerad se k tomu vracím. Vláček jsem postavil pro ně. Nakonec jsme se nedohodli na další spolupráci, ale já jsem dostal nabídku tady v aquaparku a tu jsem vzal všemi deseti. Už tady jezdím čtvrté prázdniny
Jste domácí kutil a taky vynálezce. Co máte nového? Dneska mám rozestavěný druhý vláček, který je na elektromotor. Je z poloviny hotový. Ten bych chtěl provozovat se státní poznávací značkou. Je ekologičtější, tišší, má nižší náklady, dojezd šedesát až sedmdesát kilometrů na jedno nabití. To je hodně. Dobíjet ho budu vždycky přes noc. Kdybych ho tu mohl uvést do provozu, byla by to obrovská atrakce. Třeba něco jako poznávací cesta kolem Olešné. Tady by stálo za to jezdit. Je tu nádherné prostředí. Člověk tady vidí přehradu v pozadí s horami. Je to fantastický pohled. Chce to ale přitáhnout lidi. Je to tu takové mrtvé. Chybí půjčovna loděk. Loni sice fungovala na druhé straně přehrady, ale jindy ne. Jinak tu nic není, kromě loděnice.
Co děláte v zimě, když nejezdíte s vláčkem? Dvanáct roků jsem různě podnikal, ale teď už jsem v důchodu. S mašinkou sice nejezdím, ale nějakou práci mám. V zimě dělám na druhém vláčku a jezdím na Slovensko pomáhat známému na chalupu. Nedokázal bych jen tak sedět doma s rukama v klíně.
