Marek Stuchlý: nejlepší Čech v lize
Baketbalový tým NH Ostrava v letošní sezoně postavil hodně mladý tým. Jedním z mála zkušených hráčů byl pětatřicetiletý Marek Stuchlý. Ostřílený hráč byl hvězdou nejenom týmu, ale celé soutěže. Průměrně nastřílel skoro šestnáct bodů na zápas a stal se nejlepším Čechem v soutěži. Mužstvu to ale stejně k postupu do play-off nestačilo.
Jak byste zhodnotil sezonu? Skončili jste devátí a nepostoupili do play-off.
Poslední zápas proti Kolínu jsme vyhráli, takže jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Ale před začátkem ligy jsme věděli, že to bude sezona, kdy budou dostávat šanci mladí hráči. V Ostravě jsou šikovní basketbalisté, kteří musí hlavně nasbírat zkušenosti. Neříkám, že příští sezonu to bude lepší, ale kde jinde mají ty zkušenosti sbírat. Jako kapitán jsem s jejich přístupem spokojený.
Jak jste byl spokojen sám se sebou?
První věc, která mě napadne, je, že poprvé v kariéře jsem nehrál play-off. Na druhou stranu mně to tolik nevadí, protože bych si sezonu prodloužil jen o tři zápasy. Mužstva jako Nymburk nebo Nový Jičín jsou někde jinde. Co se týká mě, jsem hlavně rád, že jsem odehrál všechny zápasy a vyhýbala se mi zranění.
V zápasech jste hrál v průměru přes dvacet minut. Necítil jste se unavený?
Bude to znít divně, ale ne. Před sezonou jsem kvalitně trénoval, nosil jsem na ruce sporttester, který mi ukazoval, kdy mám v tréninku ubrat, kdy naopak můžu pořádně máknout. Tahle věcička mi moc pomohla.
Nastřílel jste nejvíce bodů ze všech Čechů v soutěži. Znamená to pro vás něco?
Je to bezvýznamné ocenění. V mančaftu byli mladí kluci, a kdo jiný by to měl střelecky vzít na sebe než já.
V týmu byli ale i Američané, od kterých se čekalo, že budou sbírat body.
Popravdě, ne každý Američan, který přišel do Ostravy, uměl hrát basketbal. Někdy to bylo kupování zajíce v pytli. Teď se docela dobře jeví Dwight Anthony Burke, který by mohl být v budoucnu hodně platný. Tedy jestli v Ostravě zůstane.
Vždy jste hrál v Česku. Nikdy vás nelákalo zahraničí?
Nabídky jsem měl, jenže nikdy jsem necítil potřebu odejít. Manželka má navíc v Ostravě dobré zaměstnání a bez rodiny by se mi ani nikam nechtělo. Hrával jsem za Prostějov, kde jsem měl výborné podmínky, stejně jako v Opavě. Ale odejít do světa, to nebylo a není nic pro mě.
Co považujete za nejhezčí okamžik své kariéry?
Byla to doba, kdy jsem nakoukl do reprezentace. Sice jsem tam byl spíše do počtu, ale byl jsem tam. Měl jsem smůlu i v tom, že když jsme s nároďákem v roce 1999 postoupili na mistrovství Evropy, tak jsem se hned v prvním zápase zranil a bylo po všem.
Máte nějaký sen?
Chtěl bych ještě získat nějakou medaili. A to právě nevím, jestli se podaří.
Myslíte už pomalu na konec kariéry?
Na to nechci ani myslet. To se radši zastřelím. Vždyť vlastně nic jiného kromě basketu neumím. Jedno vím ale jistě. Až to přijde, určitě nebudu chtít dělat nic kolem košíkové. Budu rád, když se pro změnu o víkendu půjdu jen tak projít.
Kdy začínáte s tréninkem na novou sezonu?
Dostal jsem od klubu tři týdny volna, pak se znovu zapojím. Budeme trénovat do konce června a pak nás čeká měsíc dovolené. Potom už začne ostrá příprava na další sezonu.
Dostáváte nějaké úlevy od trenérů?
Kdybych chtěl, určitě by mi ulevili, ale zatím to nepotřebuji. Přece nejsem tak starý.
