Malý spiderman oznámkoval čtyři hřiště

Kdyby byl sedmiletý Ondřej Kasík učitelem a tvůrci píseckých hřišť jeho žáky, nikdo by u něho nepropadl. Přesto by si někteří vyslechli pár výhrad. Školák obešel s redaktorkou Sedmičky čtyři zmodernizovaná hřiště ve městě. Na Smetanově náměstí, v ulici Dr. Horákové, na Mírovém náměstí a Jiráskově nábřeží.

1. Smetanovo náměstí

Na hřišti v parčíku nechybí houpačka, sestava se skluzavkou, kolotoč, vahadlové a pružinové houpadlo a veliké pískoviště. Ondrovi se líbí. Hlavně houpačka z propletených provazů, která připomíná hnízdo. „Připadám si jako Spiderman,“ popisuje chlapec své pocity na síti.
Jednu chybu pak ale přece jen najde. „Je to tu hezké, ale ta klouzačka je divně otočená,“ poukazuje Ondra na fakt, že skluzavka je obrácená sjezdovou plochou do parku směrem od hřiště, a děti jsou tak při klouzání zády k ostatním. Přes tento menší nedostatek ale nakonec dává hřišti za jedna.

2. Ulice Dr. Horákové

Hřiště je zhruba jednou tak velké jak předchozí. Je na něm víc atrakcí a také dřevěný domeček, který Ondřej dobře zná. Chodí si sem totiž hrát s babičkou. Hned při příchodu ale naráží na problém. Domeček je v oplocené části hřiště a u vrátek chybí klika. „Tohle je tu snad jediná vada. Když sem jdu, nosím dva šroubováky v kapse,“ usmívá se starší muž, který houpe opodál vnučku.
Ondra zkouší všechny možnosti, které hřiště skýtá. Kolotoč, houpačky, prolézačky i vysokou provazovou pyramidu. U té nastává trochu zádrhel, když se chce po lanech vrátit zpět zhruba z necelých dvou metrů, do kterých vylezl. „Nějak se bojím dolů, asi začnu panikařit,“ oznamuje. Nakonec se za asistence své maminky přece jen dostává v pořádku na zem a může hodnotit. „Houpací koníky na pružině bych ubral a místo nich bych postavil velkou dřevěnou loď. Ale jinak je to tu hezké,“ přemýšlí. Kvůli špatnému přístupu k domečku a pyramidě, která je určená spíš pro starší děti, dává sedmiletý znalec známku dvě.

3. Mírové náměstí

Další dětské hřiště je vybudované v parku kousek od silnice. Dítě tam najde houpačky, multifunkční sestavy z lan, mini lezeckou stěnu. „Jsou tu samé provazy. A chybí tu pískoviště. A kolotoč. Možná by to tu vylepšil bazén s míčky místo vody,“ hodnotí hned po příchodu Ondra.
Hřiště se mu líbí nejmíň ze všech. Zaboduje jen klouzačka. „Takže bych dal tak tři minus,“ známkuje.

4. Jiráskovo nábřeží

Proutěné hřiště, které se na jaře zazelená, se Ondrovi zamlouvá mnohem víc. Hlavně netypické tunely z vrbového proutí, kterými se dá proběhnout, nebo teepee.
„Až budu velký, bude ze mě horolezec nebo bojovník,“ vysvětluje a chce hned předvést, jak bude jeho povolání vypadat. Z boku klouzačky je totiž lezecká stěna. „Nejde na ni vylézt,“ hlásí zklamaně o chvíli později a zkouší to znovu. Nepovede se mu to. Úchyty jsou moc malé.
Zbytečná mu přijde také houpačka připomínající kladinu na pružinách, která se skoro nehýbe. „A není tady kolotoč a pískoviště. Na tom si hraju rád, i když mám potom písku vždycky plné boty,“ rozhlíží se.
Od klouzačky vedou schody ohraničené vyvýšenými dřevěnými kůly. „Málem jsem zakopl a spadl,“ usmívá se malému zaškobrtnutí. Hřiště dostává od znalce jedna minus.
Celkově je Ondřej s dětskými hřišti a jejich možnostmi v Písku spokojený. Přál by si, aby tu město postavilo ještě jedno. Poněkud netypické. S nafukovacím hradem a obří klouzačkou, jako bývá na poutích, trampolínou a s bazénem, kde by se mohly děti v létě osvěžit.