Malý rybník
Dlouho jsem zvažoval, jestli psát o drbech, které se nesou kolem výběrového řízení na kavárnu na Žižkově náměstí.
V Táboře se zná skoro každý s každým. Z toho vyplývají někdy typické maloměšťácké poměry. Nepsat o kavárenské při by znamenalo být ještě maloměšťáčtější. Já bych se těžko vyhnul podvědomé náklonnosti a možná i ovlivnitelnosti. Černý Petr tak připadl novému kolegovi, který měl větší šanci na objektivitu. Jen proto, že ve městě nikdy nežil. Nedokázal podjatost komise, o které se spekuluje. Hlavní slovo měla rada. Ale nikdo mi nevymluví, že ani v komisi nebo radě neseděl jediný člověk, který z osobní náklonnosti nenadržoval. Ať už vítězce, nebo poraženému. Přiznejme si, že vyhnout se v Táboře střetu zájmů bývalo i bude často nemožné.
