Lyžuji pouze na modrý vosk

Jen málokteré dítě se může pochlubit, že ho učí tělocvik trojnásobná olympijská medailistka. Studenti gymnázia v Litoměřicích to říct mohou.

Jaký je vztah vašich žáků ke sportu? Děti by se daly rozdělit do dvou skupin. Některé jsou ze sportovně založených rodin, ty mají k pohybu vztah. Je však početná skupina těch, na které rodiče nemají moc času. Děti přijdou domů, většinou sednou k televizi nebo k počítači. Nelze se divit, že jim pak chybí základní pohybové návyky, mají problémy s nadváhou a špatným držením těla. K tomu se přidává nízká imunita, protože jim chybí fyzická kondice.

Pomáhá vám v práci to, co jste dokázala? Spíš škodí. Děti vědí, že mám sportovní minulost, i když ji nepamatují. Běhání jim nahání hrůzu a snaží se často omlouvat či vymlouvat. Dělám s nimi celou škálu sportů a her, běhání jim však vadí nejvíc.

Vracíte se do bílé stopy? Ráda se svezu na krkonošských hřebenech, v Jizerských horách. Hodinu autem to mám do Krušných hor. Podotýkám, že lyžuji pouze na modrý vosk. A když to není na modrý, lyžovat nejdu. V Litoměřicích je to velká vzácnost.

Co jiné sporty? Během výuky se dostanu k celé škále her. Děláme gymnastiku, aerobic. Nemám moc ráda plavání, vadí mi přeplněná koupaliště a ještě víc bazény.

Budete sledovat olympiádu? První týden olympijských her budu v Kanadě. V současné době máme ve světové špičce řadu reprezentantů. Věřím, že se jim podaří prosadit i na olympiádě. Je ale třeba si uvědomit, že se stejným cílem tam jede každý. Budu držet palce všem, ale nejvíc mě bude pochopitelně zajímat běh na lyžích.

Jak vidíte naše šance s Bauerem? Bauer je vynikající závodník a excelentní klasik. V sezoně dokazuje, že ví, co chce na olympijských hrách dokázat. Soupeři o něm vědí. Ale nikdo mu to nedá zadarmo, bude si to muset vybojovat. Při jeho umění bude stačit, aby se mu to povedlo.

A co mužská štafeta? Štafeta je zajímavý závod. Kdo chce pomýšlet na úspěch, musí mít k dispozici vyrovnaný tým, kde alespoň jeden z nich bude mít medailové zkušenosti. Ten by měl finišovat, protože budí respekt u soupeřů. Všichni musí jet svůj maximální výkon, ale nesmí zmatkovat. To je však recept, který má většina týmů. V mužské kategorii je konkurence veliká.

Jaký jste sportovní televizní divák? Jsem realista, dívám se v klidu, protože si umím představit, co závodník prožívá. Dokážu odhadnout, jak na tom je, jestli si dobře rozložil síly.

A jak jste prožívala své olympijské závody? Byla jsem na olympiádě v roli závodnice, spolukomentátorky i funkcionářky. Jednoznačně nejvíc se mi líbila role sportovkyně. Své olympijské vystoupení jsem prožívala jako každý jiný závod. Nejdřív jsem se však musela naučit oprostit se od zbytečné trémy a brát ten závod jako každý jiný. Stejně tak jako člověk trénuje tělo, je třeba trénovat i hlavu. K mému rituálu patřila i příprava lyží. Dělala jsem si je sama. Když byly hotové, věděla jsem, že jsem pro úspěch udělala vše, a to mě uklidňovalo.