Lyžaři jsou za motorkou jako nazí v trní

Zvědavost je silnější než strach. To platí pro diváky, když stojí v nebezpečných zákrutách. Strach je zase brzdou úspěchu. Toho se drží závodníci, což někdy odnesou zraněním. Obojí zná Evžen Zadražil. Organizátor dvou dílů seriálu mistrovství České republiky v motoskijöringu v Rodné a Želči.
V závodě dvojic táhne motokrosař za sebou na laně lyžaře. Musí myslet nejen na co nejrychlejší jízdu, ale také, aby partnera neztratil. „Fyzicky to má o něco náročnější lyžař. Na laně to s ním škube a je také blíž zranění. Je jako nahý v trní,“ myslí si Evžen Zadražil z klubu Motosport Chýnov.
Podle něj si při motoskijöringu sedají na motorku i profesionálové. Chtějí se přes zimu udržet v kondici. Také lana se ale musí chopit závodník, který má blízko k motorkám. Právě takovou dvojici postavil Motosport Chýnov pro celé mistrovství České republiky. Václav Malkus jezdí motoskijöring druhým rokem. V roce 2008 ještě startoval v seriálu mistrovství světa v Enduru. Jenže zranění a nepřízeň sponzorů způsobily přerušení kariéry. Touží se ale vrátit mezi profesionály. Souhlasí, že se zraněním musí každý motokrosař počítat. Ale nesmí se bát.
V Želči se však nedočkal cílové pásky. Po předjížděcím manévru neměl v zatáčce moc prostoru na brždění. Jeho partner na lyžích Josef Hod spadl, a zezadu mu jiný motokrosař přirazil hlavu na sněhový mantinel. S pochroumanou páteří skončil v nemocnici.
„Nejdůležitější je, že kolega je v pořádku. Navíc se rozhodl, že hned další závody pojede. Pořadí je mírným zklamáním. Teď se budeme snažit zajet alespoň dobrý jednotlivý výsledek,“ slibuje si dvaadvacetiletý Malkus.
Jednoduché to nemají ani organizátoři. Často se rozhodují těsně před termínem, jestli závody uskuteční. Potom je málo času. V Rodné a Želči to byly tři dny. V hektických přípravách bylo nutné upravit trať, zařídit pojistku závodu, sehnat sanitku a dohlížejícího doktora. „Ještě v pátek nám chyběl doktor do Rodné. Bez lékaře není možné odstartovat. Věřte nebo ne, ochotného jsem sehnal až v Třebíči,“ směje se už s úlevou Zadražil.
Hodně mu pomohla obec Želeč, která závod sponzorovala a také sbor dobrovolných hasičů Rodná. „Nešlo by to ani bez dalších nadšenců, kteří pracují za symbolické částky. Naštěstí přišlo hodně diváků. Celkem kolem patnácti set, takže jsme dokázali vydělat na vstupném,“ říká Zadražil.
Při pořádání takových závodů je důležitá bezpečnost diváků. „Stavím pro jistotu vysoké mantinely ze sněhu. Jezdci také hlásí, které zatáčky na trati nebezpečně vynáší. Nikoho tam nepouštíme. Jenže vždycky se najde pár lidí, kteří zákaz porušují a musím je vyhánět,“ uzavírá organizátor.