Lidé toužili po moci i před tisíci lety
Už druhou knížku s historickým námětem vydal jihlavský psychiatr Miroslav Skačáni. Tentokrát zabrousil ve své knize Prokletá knížata do české středověké historie. Děj knihy se odehrává na přelomu 10. a 11. století.
„Historii mám rád. Téma jsem zvolil z toho důvodu, že se v české historii velmi dobře vyznám. Prvních pětačtyřicet let jsem prožil na Slovensku, neměl jsem problém dostat se k české historické literatuře,“ vysvětluje Skačáni.
Období 10. a 11. století ho zaujalo proto, že se Český stát sjednotil, ale moc nechybělo, stal by se součástí Polského státu a neexistoval by.
Historické téma zvolil také proto, že má pocit, že dnešní mladá generace toho o českých dějinách moc neví. „Říkal jsem si, že by pro ně mohla být beletrie zajímavější, než kdyby studovali odbornou literaturu, kde jsou jen suchá fakta. Chtěl jsem, aby mladá generace měla možnost dozvědět se něco o dějinách přitažlivějším způsobem,“ popisuje šedesátiletý autor.
Děj knihy popisuje sjednocení Českého státu i boj mezi církví a státem. „Mám takový pocit, že se za tisíc let mnoho nezměnilo. Stále u lidí přetrvává touha po moci, postavení a po penězích. I když uběhlo od té doby spoustu let, lidé zůstali stejní,“ zamýšlí se Skačáni.
Když se rozhodne Miroslav Skačáni napsat knihu, musí mít nějaký podnět a myšlenku. Potom už mu fantazie pracuje na plné obrátky a psaní mu jde velmi rychle.
„Někdy mě psaní dokonce zpomaluje, protože mi jdou myšlenky hlavou rychleji, než jsem schopný napsat. Většinou mám dopředu v hlavě celou knížku už hotovou,“ říká Skačáni.
Kvůli jeho velkému pracovnímu vytížení někdy týden nenapíše ani řádek a z toho za víkend stihne napsat i padesát až sedmdesát stran, když mu to čas dovolí. „Píšu hodně nárazově, ale potom to jde jako po másle. Poslední knížku Prokletá knížata jsem psal více než rok. Kdybych byl profesionální spisovatel, měl bych knížku nejspíš za pár týdnů hotovou,“ míní Skačáni.
Skačániho nikdy nenapadlo, že by byl schopný něco napsat. Jeho talent objevil jeden známý. Jihlavský psychiatr zkusil napsat první povídku, ve které se inspiroval zážitky lidí z bratislavského domova důchodců, kde působil, z poválečného období. Povídka se líbila, napsal ještě další dvě a v roce 2003 z toho vznikla první knížka. Bestie musí zemřít…
„Zjistil jsem, že jsem schopný napsat i něco většího než slohovou práci,“ dodává k tomu Skačáni. Spisovatelem být nikdy nechtěl, i když slohovky ve škole zvládal vždycky na výbornou.
Před čtyřmi lety vyšly Skačániho Vraždy ze závisti. K jejich napsání ho inspiroval příběh takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky. Od literárního zpracování už byl jen krok ke vzniku scénáře celovečerního filmu Hodinu nevíš, kterého byl Skačáni spoluautorem.
Momentálně uvažuje už o další knížce, která by měla pojednávat o lásce.
„Čtenáři mi „vytkli“, že píšu samé dramatické věci, že bych mohl pro změnu zkusit komediální žánr nebo napsat něco o lásce. Tak budu psát o lásce,“ usmívá se Skačáni. V hlavě už má jasnou představu, jak by měl děj vypadat.
Pokud budou mít Prokletá knížata úspěch, uvažuje i o druhém díle, který by dostal název Poslední knížata. Mapoval by období o sto let později – přechod mezi knížectvím a českým královstvím.
