Lesná jako památka? Těžko

Brněnské sídliště Lesná považují jeho obyvatelé za tolik unikátní, že požádali ministerstvo kultury, aby se z jejich části Brna stala památková zóna.

„Význam Lesné je v tom, že architekti mysleli na volné plochy a zeleň, takže je zde luxusní prostor. To zůstalo zachované dodnes a má význam to ochraňovat dále,“ vysvětlil Martin Maleček z Lesné.

Příliš šancí uspět však obyvatelé sídliště nemají. O úspěchu žádosti budou totiž podle ministerstva kultury rozhodovat dvě hlavní instituce: brněnská pobočka národního památkového ústavu a odbor památkové péče magistrátu. A ti nevidí pro památkovou ochranu důvod.

„Je to nereálné. Jsou tam totiž moderní nástavby, nové lodžie a urbanismus šedesátých let je už hodně narušený. Z hlediska památkové péče by bylo dobré zachovat nákupní středisko Obzor, které ještě je autentické,“ uvedl pracovník památkového ústavu Karel Doležel, který má problematiku Lesné na starosti. Podobného názoru je i vedoucí odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček. „Náměstek ministra sice obyvatelům Lesné cosi přislíbil, ale já nejsem přesvědčený, že je k památkové ochraně důvod. Nehledě na to, že si lidé z Lesné neuvědomují důsledky bydlení v památkové zóně,“ popsal Zedníček.

Bič na obyvatele

Podobný statut památkové zóny, o který usilují lidé z Lesné, totiž mají například takzvané Baťovy domky ve Zlíně. Památková péče hlídá, aby domky i po modernizaci nezměnily vnější vzhled. To znamená, že pokud lidé chtějí vyměnit okna, musí zachovat jejich velikost, členění nebo barvu. Stejný osud by pak čekal i obyvatele Lesné. „Každou výměnu oken, natření balkonu, všechno by nám museli hlásit a my bychom to museli schválit. Lidé z Lesné nedohlíží tak daleko a pletou si na sebe bič,“ dodal Zedníček.

Jedním z argumentů proti návrhu také je, že místní chtějí pro Lesnou statut památkové rezervace „natruc“, aby zabránili investorům ve výstavbě, kterou plánovali třeba v místě Obzoru. „Nechtějí, aby investor postavil v místě Obzoru vysoké panelové domy. Já to chápu, ale lidé si musí uvědomit, co by památková ochrana znamenala v praxi. Spoustě lidí by se to nelíbilo,“ uvedl starosta městské části Brno-sever Leo Venclík. Podle něj by celou situaci vyřešila úprava územního plánu. „To, že by se již dále sídliště nemělo zahušťovat nebo jak vysoké by měly nové stavby být, totiž ošetřuje územní plán,“ podotkl Venclík.

Na úpravě deset let starého územního plánu už pracuje náměstek brněnského primátora Martin Ander. „V tom současném jsou některé věci řešené dost nešťastně. Už teď vím, že musíme vyřešit problémy s parkováním, dětskými hřišti nebo budoucí rozvoj čtvrti. Tedy do jaké míry by mohl stoupat počet bytů, nebo jestli vůbec,“ podotkl Ander.

Co si myslíte vy? Pište na redakcebrno@mf.cz