„Led je mé jeviště a také druhý svět“
Dohrála hudba. Šestnáctiletá Sandra Ludačková si otřela pot z čela a mohla si oddechnout. Premiéra je za ní.
Několik měsíců přípravy, první vrcholné závody ve vyšší kategorii juniorek, domácí publikum. A o to větší nervozita. Budějovická krasobruslařka byla na mistrovství republiky v Budvar aréně jedinou zástupkyní domácího klubu.
A nevedla si zle. Skončila jedenáctá. Překvapila tím sebe i své rodiče. Jen trenérku ne. „Zajela to, na co měla,“ komentovala její výkony Iveta Bidařová, pod jejímž vedením se připravuje už sedmým rokem.
Ludačková byla sama se sebou spokojená. Před závody ji opakovaně trápila chřipka a pořádně začala trénovat až dva týdny předem. Když se dívala na své soupeřky, přála si neskončit na chvostu pořadí.
V minulosti závodila v žákovských kategoriích a na republice většinou končila kolem desátého místa. Nikdy výrazně nezazářila, ale až na minulý rok taky nezklamala. „Loni jsem to fakt zkazila,“ pousmála se. Už je to pryč.
Na juniorky už jsou vyšší nároky. Kdyby chtěla pomýšlet na vítězství, tak by měla skákat alespoň dva trojné skoky, povinného dvojitého axla, čtverné piruety a další prvky. K tomu všemu by měla mít perfektní projev, bez známek zaváhání.
„Kdyby to takhle uměla každá závodnice, byl by to asi docela boj,“ říká studentka integrované střední školy podnikání. Ona sama zvládne dvojného axla a sem tam se jí povede i trojný skok. Do jízdy ho však nezařazuje, kdyby ho zkazila, spíše jí to uškodí.
Krasobruslení je dřina. Hodiny strávené na ledě brzy ráno, pak škola a odpoledne zase další tréninky. Vedle toho množství modřin z pádů. Člověk se může divit, co ji na tom baví. „Led je moje jeviště a můžu tam vyjádřit všechno, co cítím. Je to takový můj druhý svět a zachránil mě zatím od všeho,“ vysvětluje Ludačková.
V juniorské kategorii je prvním rokem a další tři tam může závodit. Ve většině sportů to bývá tak, že se v dalších letech nováčci zlepšují. Jaké má ambice mladá krasobruslařka?
„Budu upřímná. Abych dokázala víc, musela bych si mnohem víc máknout. Jde o to se přemoci,“ upozorňuje. Jenže sama o sobě taky říká, že je líný člověk, takže ji bude stát hodně úsilí, aby se posunula někam výš.
A když to nevyjde? „Tak budu prostě pořád v pohodě a budu jezdit kolem toho desátého místa,“ usmívá se.

















