Lázním chtějí občané Bochoře zase vrátit lesk

Lenka Chalupová
Přerov

Léčivý železitý pramen vyvěrající v Bochoři pomáhal lidem zklidňovat jejich neduhy s pohybovým ústrojím 429 let. Teď nad osudem lázní visí otazník. Město Přerov se jich vzdalo s jasným odůvodněním. „Jsou ztrátové a nám už se nevyplatí je provozovat,“ konstatoval přerovský primátor Jiří Lajtoch.

Špatná propagace?

Jenže mnozí občané Bochoře vidí situaci jinak. „Myslím, že chyběla propagace. Dříve lázně byly zlatý důl, léčivá voda sem odedávna lákala lidi, kteří měli problémy s revmatismem. Jezdily sem i ženy trpící gynekologickými problémy. To, že byly lázně v posledních letech v mínusu, bych přičítal na vrub provozovatele, který ztratil zájem,“ nechal se slyšet pětaosmdesátiletý muž z Bochoře.

Také starosta obce Ivan Michna vzpomíná, že s lázeňskými hosty se tu dříve dveře netrhly. Z povídání pamětníků ví, že největší slávu lázně prožívaly před druhou světovou válku i v průběhu ní, kdy je vlastnil přerovský dětský lékař Alois Palacký. Ten tu prý měl dvacítku van a denně prováděl až dvě stě koupelí.

„Lázně byly vyhledávané i později, když je spravoval národní výbor. Ne nadarmo se jim říká Moravské Piešťany. Voda má totiž podobné účinky a řadě lidí pomohla od zdravotních potíží. Myslím, že když se do toho obujeme, tak lázním zase vrátíme lesk a přilákáme sem návštěvníky,“ konstatoval. Obec se totiž rozhodla, že lázně padnout nenechá a od města si je pronajme. A to navzdory faktu, že zatím Bochoř nemá ještě ani vypracovanou koncepci jejich osudu.

Město Přerov dalo Bochoři lázně do pronájmu pouze na dvacet devět dnů za tisíc korun nájemného. Začátkem srpna lhůta vyprší a obec bude muset mít jasněji, jakou budoucnost jim vtiskne. „Zatím budeme objekt jenom udržovat při životě bez hostů. Když by všechna zařízení zůstala vypnutá, mohla by zrezivět a jejich obnova by byla drahá,“ vysvětlil starosta Michna.

Rodinné stříbro

Občané Bochoře o svých lázních mluví s pýchou v hlase. Jejich osud jim evidentně není lhostejný. „Nechceme, aby sem přišel kapitál ze zahraničí. My se o lázně musíme postarat. Vždyť léčivý pramen už zakreslil do své mapy i Jan Amos Komenský. Museli bychom se stydět, kdybychom v odkazu předků nepokračovali,“ nechal se slyšet starší rodák.

K patriotům patří i Olga Možíšová. Její dům s lázeňským objektem přímo sousedí a ona sama strávila v lázních patnáct let života. Pracovala tu až do července letošního roku.

„Teď jsem na pracáku. Věřím, že se obci podaří provoz lázní obnovit. Je tam veškeré vybavení, deset van, jedna perličková lázeň a vířivka. Jezdili sem hlavně pacienti z Ostravska a ze Svitavska a byli spokojení. Měli tam i lázeňské pokoje s dvanácti lůžky,“ podotkla „lázeňská“ Možíšová.

Lázně u silnice

Nezávislé oko ale nemůže přehlédnout, že i když se lázním přezdívá Moravské Piešťany, ke slovenskému městu má Bochoř daleko. A to je zřejmě i důvod, proč v posledních letech zájem rekreantů upadal. Samotné lázně stojí metr od frekventované silnice, která drnčí pod náporem těžkých náklaďáků. Za minutu jich tu projede až patnáct. Nikde není kolonáda, ani park, kde by se hosté mohli rozptýlit. Za objektem je neposečená tráva a padající dřevěný plot. Typická rovinatá hanácká vesnice tak prakticky nemá co nabídnout.

„Je pravdou, že obec nemá žádná lákadla, ale je možné odtud jezdit na výlety. Kousek je kroměřížská květná zahrada nebo středověký Helfštýn. Návštěvníci by se mohli podívat i do Přerova nebo do Chropyně na zámek, popřípadě si prohlédnout Hranice,“ podotýká starosta Bochoře Michňa.
Navíc připomíná, že až obec lázně získá do pronájmu na delší dobu, zavede tu i služby jako je kadeřnictví, kosmetika či pedikúra.

Kouzelník hledal kolonádu

Obec by chtěla změnit i povědomí lidí o lázních. Vytvořit třeba letáčky, rozjet webové stránky s nabídkami. Aby každý věděl, co od Bochoře může čekat. Minulý týden se v obci zjevil mág Václav Katona, který chtěl tady postavit šapitó a předvádět lázeňským hostům svá kouzelnická čísla jako břichomluvectví, hypnózu či „popravu“ diváka. Byl zklamán, když zjistil, že poslední návštěvníci odešli v červnu a další přijdou neznámo kdy. Navíc si pod pojmem lázně zcela jistě představoval něco jiného než skromný domek u silnice, u kterého vyvěrá vzácný pramen.