Lány si připomínají Alici Masarykovou

ýročí založení Československého červeného kříže připomínají v Lánech. U jeho zrodu stála Alice, dcera prezidenta Masaryka.

V Muzeu T. G. Masaryka připravili výstavu, která mapuje historii Československého červeného kříže v prvorepublikovém Československu. Alice G. Masaryková ho založila v roce 1919 jen s několika nejbližšími spolupracovníky. Hned od začátku se zaměřili na pomoc ve zdravotnictví, sociální oblasti i charitě.
„Ve všech zemích kolem nás mají muzea červeného kříže, i ve slovenském Martině, jenom u nás ne. Stejně tak se nikdo cíleně nevěnuje historii našeho červeného kříže. Těžko jsme sháněli dokumenty,“ říká kurátorka výstavy Magdalena Mikesková.

Alice G. Masaryková

Zásluhy Alice G. Masarykové jsou opravdu výjimečné. Díky svým zahraničním kontaktům se zasadila například o vzdělávání ošetřovatelek, propagovala očkování, zřizovala sanatoria, organizovala pomoc při epidemiích, pomáhala při repatriaci obyvatel a díky ní vznikaly i ozdravné tábory.
Předsedkyní Československého červeného kříže byla až do roku 1939. Vpád nacistů ji donutil opustit Českou republiku. Nejprve pobývala ve Švýcarsku, Anglii a nakonec ve Spojených státech. Na podzim roku 1945 se společně se svým bratrem Janem Masarykem, ministrem exilové vlády, vrátili do Československa.
Aktivně se už veřejného života neúčastnila. Odloučení od rodiny u ní za války vyvolávalo deprese. I přesto se snažila vydat některá otcova díla a taky se zajímala o obnovenou činnost Československého červeného kříže.
Poválečný vývoj i smrt jejího bratra donutily Alici G. Masarykovou znovu a natrvalo opustit republiku. Usadila se v USA. Psala své vzpomínky, setkávala se s krajany a občas promlouvala v Rádiu Svobodná Evropa. Od roku 1959, kdy ji postihla mozková příhoda a oslepla, žila v českém domově pro seniory v Chicagu. Tam v roce 1966 ve věku sedmaosmdesáti let zemřela. O osmadvacet let později byly její ostatky zásluhou Českého červeného kříže a dalších organizací převezeny a uloženy do rodinné hrobky v Lánech. Český červený kříž se dodnes hlásí k odkazu své zakladatelky a například jménem Alice pojmenoval svoji Domácí ošetřovatelskou péči.

Krabička první pomoci

Výstavu v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech obohacuje taky několik unikátních exponátů, například krabička první pomoci. Tu používali vojáci v první světové válce. Mimo jiné jsou v ní malé lahvičky, na kterých je napsáno čpavek a čistý líh. Potom dva drobné sáčky s přípravky proti zácpě, průjmu a nechybí ani malé zrcátko.
Ve vitríně si lidé mohou prohlédnout i Noviny Červeného kříže z roku 1938. Zajímavé je taky desatero dorostu Červeného kříže. Pousmání možná vyvolává věta „Umývej si celé tělo alespoň jednou týdně“. Hrůzu některým lidem nahání amputační pilka, kterou používali lékaři za první republiky.

Pamětní síň

Pokud už někdo vyrazí do Lán, může se o Alici G. Masarykové a historii Červeného kříže v Česku i ve světě dočíst v domku číslo 200. „Tento dům nechala Alice Masaryková postavit v roce 1928 na vlastní náklady pro pobočku Červeného kříže v Lánech jako vzorný sociální dům. Byla tady od začátku poradna pro matky s dětmi, kde se ordinovalo až do roku 1995,“ říká Magdalena Mikesková.
V pamětním domku jsou třeba dobová kachlová kamna, porodní váha, stůl se židlemi, který kdysi patřil Alici Masarykové a tmavě zelené závěsy. Tuto barvu prý měla ráda. „Alice byla moc skromná, mnoho věcí po sobě nezanechala. Smysl svého života viděla v práci pro druhé. Tomu obětovala svůj život, vlastní rodinu si nikdy nezaložila,“ dodává Mikesková.
Muzeum T. G. Masaryka i Pamětní síň jsou po dobu prázdnin otevřeny od úterý až do neděle, od devíti ráno až do sedmi hodin večer.

Články z jiných titulů