Křivoklátsko se zřejmě změní v park. Les zůstane přístupný

Pátým národním parkem České republiky by se měla stát část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. „Toto území jsme vybrali na základě odborných posudků. Jeho genetické zdroje považují odborníci za český unikát. Jsou srovnatelné s Českým Švýcarskem, nebo Podyjím,“ říká vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla. Z celého území chráněné oblasti, která leží na 630 kilometrech čtverečních, bude národní park zabírat asi šestnáct procent. Je to oblast, která je z hlediska ochrany nejcennější. „Plánované území parku jsme se snažili vymezit mimo vesnice. Jedinou obcí, která se nachází v chráněném prostoru je Karlova ves,“ uvádí k výběru lokality Hůla.
Území nového národního parku ochranáři rozdělí do tří pásem neboli zón. První zóna, která tvoří třicet procent z celkové rozlohy rezervace, je přírodě nejbližším ekosystémem a pohyb v ní správa parku nejvíce omezí. Druhý stupeň ochrany, zóna číslo dvě, se bude týkat čtyřiceti šesti procent parku. Zbylé území bude třetí zónou, která se stane přechodem do okolní krajiny. I v té se ale nachází chráněná fauna a flóra či místa, která vytvořili lidé a jsou ojedinělá. Například takzvané pleše. „V lesích podél toku Berounky žije dvacet kriticky ohrožených, třicet sedm silně ohrožených a čtyřicet čtyři ohrožených druhů živočichů,“ podotýká Hůla.
Lidé, kteří žijí v katastru plánovaného parku, se budou volně pohybovat po lese ve všech zónách.

Zástupci ministerstva životního prostředí a správy chráněné oblasti objíždějí obce, které s budoucím národním parkem sousedí a besedují s lidmi. Ti mnohdy na možnost zřízení parku reagují podrážděně, aniž by si vyslechli podrobnější informace.
„V současné době vytváříme návrh na zřízení přírodní rezervace. Proto se snažíme domluvit se starosty okolních obcí a vyslechnout si také názory a připomínky obyvatel. Budeme se jim snažit vyhovět,“ říká šéf správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petr Hůla.

Nezmění se téměř nic

Pro obyvatele dotčených obcí by zřízení rezervace neznamenalo žádnou podstatnou změnu. Zůstanou omezení, která dosud platí v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Lidé z okolí budou mít i nadále přístup do všech tří zón parku a budou tam sbírat houby, borůvky a další lesní plody. Do lesa si bez problémů zajedou také pro dřevo. Jediné, co k tomu budou potřebovat, je povolení od správy rezervace. Omezení vstupu možná čeká obyvatele Berouna a obcí, které nespadají do katastru parku. Ty budou mít v chráněných zónách zvláštní režim. Zejména v první zóně budoucího parku Křivoklátsko jeho správa pohyb návštěvníků částečně omezí.
„Zda se z části chráněné oblasti stane národní park, stejně rozhodne vláda a ne my. Snažíme se podílet na připravovaném návrhu tak, aby při jeho případném přijetí co nejvíce vyhovoval zájmům obyvatel. Při jednáních se zástupci Chráněné oblasti Křivoklátsko chceme o návrhu získat co nejvíce informací. Některé změny už se nám podařilo prosadit. Hranice parku posuneme dále od obytných částí obcí a některé oblasti zcela vyjmeme,“ říká starostka Nižboru Kateřina Zusková.

Park poskytne i obživu

Přínos parku pro obce bude v lepším přístupu k peněžitým podporám a dotacím z veřejných zdrojů. Lidem se otevírá možnost využít rezervaci k podnikání. V okolí si mohou otevřít penziony a restaurace.
Ke změnám dojde hlavně v lesním hospodářství. Křivoklátské lesy dosud komerčně využívají Lesy České republiky. Zřízení parku má pomoci k obnovení původní přirozené skladby lesních porostů i k nárůstu počtu zvěře. „Názor vedení Lesů České republiky na případné vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko je stejný jako stanovisko ministerstva zemědělství. Ochrana přírody je na daném území zajištěná dostatečně, protože jde o chráněnou krajinnou oblast. Lesy nevidí důvod ke zvyšování kategorie ochrany,“ konstatuje stanovisko vedení Lesů České republiky tiskový mluvčí společnosti Michal Kačena.

Většina lidí park nechce

Starosta obce Běleč Jiří Rohla udělal mezi občany anketu. Z dotázaných bylo 194 proti a čtyřiadvacet pro zřízení národního parku.
„Zastupuji občany, kteří si mě zvolili. Proto musím tlumočit, že si zřízení rezervace nepřejí. Mluvil jsem i se starosty obcí poblíž Národního parku Šumava. Slibovali tam místním stejné věci, volný vstup do lesa na houby i na dřevo. Nic z toho se nestalo,“ říká Rohla.
Protiargumentem zastánců parku je skutečnost, že obyvatelé obcí budou mít ze zákona své zástupce v radě národního parku. Diskuze a názorové střety tak budou pokračovat, dokud o osudu plánované rezervace nerozhodne ministerstvo životního prostředí.