Krást auto v centru Varů? Klidně, lidé mají jiné starosti

Muž a žena nakukují do aut zaparkovaných v centru Karlových Varů. Chvíli se rozhlíží, pak zkouší otevřít dveře jednoho auta za druhým. U zvláště vydařených modelů se zastavují a ukazují si, jakou moderní technikou jim konstruktéři obdařili palubní desky. Zkouší otvírat i kufry a zkoumají tašky uložené na zadních sedadlech. Přímo nad nimi mapuje ulici kamera městských strážníků, okolo chodí lidé z oběda. Buď dělají, že je nevidí, nebo si jich nevšímají vůbec. Tak dopadl test Sedmičky, která téměř dvě hodiny zkoušela pozornost strážníků a lidí v centru města.
Redaktoři si nejprve vybírají Moskevskou ulici, která je plná zaparkovaných aut. Záměrně se dobývají do těch vozů, na které kamera dohlédne. Po deseti minutách kolem projíždí auto městských strážníků. Redaktoři zpozorní a připravují si vysvětlení. Marně. Auto jede dál.
Hra na zloděje pokračuje na parkovišti mezi magistrátem a soudem. Tady se jim podaří otevřít první auto. Z okna okresního soudu za chvíli vykoukne mladá žena. Vidí, jak redaktoři obcházejí okolo vozů a snaží se dostat dovnitř. Neřekne ale nic a od okna odchází. Stejně se zachovají i dva muži, kteří vycházejí z magistrátní jídelny. Jeden z nich po redaktorech pokukuje, neřekne ale nic. „Vůbec jsme neviděli, že tady zkoušíte otvírat auta. Jdeme si jenom zakouřit,“ pronáší. Scénář se opakuje i v Bělehradské a Jaltské ulici. Celou scénu z okna zvědavě pozoruje starší žena. V jednom z aut s ústeckou poznávací značkou sedí dva obědvající muži. Když se chce redaktorka řidiče zeptat, zda si jejího podezřelého chování všiml, muž automaticky vytahuje parkovací lístek. „Myslel jsem, že jste z magistrátu a kontrolujete, jestli mají lístek všichni. Vypadáte totiž slušně,“ říká. Spolujezdec je o něco obezřetnější. „Já jsem si myslel, že jste zloději. Policii bych ale zavolal až ve chvíli, kdybyste do nějakého auta vlezli a odjeli s ním,“ prohlašuje. Fakt mě vůbec nezajímáte

Redaktoři se poté vrací do Moskevské ulice a vychutnávají si pohledy lidí, kteří spěchají okolo služebny městské policie. Také tady zkouší dlouhou řadu zaparkovaných aut. Bez ohlasu. Když zabočí do Jízdárenské, všimnou si mladíka sedícího v autě naproti. „Koukám na vás celou dobu. Myslel jsem, že jste zloději, ale policii bych nezavolal. Je mi to fakt úplně jedno,“ říká. Po chvíli okolo prochází další mladý muž, který poslouchá hudbu a nevěřícně na redaktory zírá. Když se přesunou na parkoviště u Okresní správy sociálního zabezpečení, prochází okolo nich znovu. „Viděl jsem, jak se tady snažíte otvírat auta. Nevolal bych ale nikam,“ říká vyděšeně a rychle mizí do vchodu domu.
Po zkoušce městských kamer se redaktoři Sedmičky udávají strážníkům. Zajímá je hlavně, zda o nich věděli. Ti si ale nevšimli ničeho. „Strážníci v tu dobu mohli sledovat zcela jinou věc. Vezměte si například kameru, která snímá ulici Davida Bechera. Současně s ní monitoruje i Moskevskou a mohla být klidně natočená na ni. Pak se zase otočila zpátky,“ vysvětluje situaci Marcel Vlasák, velitel karlovarských strážníků.
Po tomto zjištění se redaktoři vyzbrojení dávkou zlodějského sebevědomí vydávají otestovat pozornost hlídačů placených parkovišť. Jako první padne jejich volba na parkoviště ve Varšavské ulici. Chvíli čekají, a když zpozorují muže z ostrahy, zamíří k autům stojícím na druhém konci. Muž si jich nevšímá, takže mají dost času prohlédnout vnitřky vozů a vyzkoušet zámky. Nakonec se zeptají hlídače, jestli je viděl. „To víte, že jo,“ ujišťuje redaktory. Vše ale nasvědčuje tomu, že je doslova pouze viděl. Co skutečně dělají, však nezjistil. O dost pohotovější reakce má jeho mladší kolega u Tržnice. Ačkoli prší, stojí uprostřed parkoviště a bedlivě sleduje každého, kdo jde k autu. Utéct před ním je prakticky nemožné. Do tří minut se ptá, co tam redaktoři pohledávají. „Nejdřív jsem si myslel, že tady máte auto a chtěli jste se vyhnout placení,“ směje se hlídač Luděk Ulrich. Po krátkém vysvětlení, že redaktoři vlastně testují jeho opatrnost, přidá i vlastní zkušenost se zloději aut. „Před pár měsíci jsem tady narazil na muže, který seděl v autě a měl na kolenou notebook. Najednou auta začala blikat a sama se otevírala. Policisty jsem sice nezavolal, vyhnal jsem ho ale z pozemku. Nenechám si tady ukrást auto, abych ho dokonce života splácel. Mám prostě určitou odpovědnost,“ zakončuje napínavou historku.

Auta kradou po celém městě

To, že zloděje nelákají pouze odlehlé tmavé kouty, potvrzují i karlovarští policisté. „Auta se kradou a vykrádají po celých Varech. Určitě se nedá říct, že je to pouze v okrajových částech, na sídlištích nebo v centru města,“ říká mluvčí karlovarských policistů Pavel Valenta. Jeho kolegyně Zdena Papežová navíc připomíná, že lidé nemají ve vozech nechávat cenné věci ani zavazadla, ať už parkují kdekoli. Tašek a batohů ovšem redaktoři v autech viděli nespočet. Někdy i lákavě naditých.
„Zlodějům stačí skutečně jen pár minut, aby se do vozu vloupali,“ upozorňuje Papežová. Podle statistiky za uplynulé měsíce policisté řešili tři sta pět případů vloupání do aut. Objasnili pouze pětinu. Mezi lupiči jsou nejpopulárnější auta značky Volkswagen, zvláště passat a golf. Z českých vozů je to octavia. Od začátku roku ukradli zloději na území Karlových Varů sto čtyři auta. Škoda, kterou způsobili, přesahuje patnáct milionů korun.
Pokud si zloděj ke krádeži vybere místo, které monitoruje městská kamera, záznam z ní si vyžádají policisté. „Když je kvalitní, slouží jako důkazní materiál. Veškerá data si zálohujeme, a můžeme je pak poskytnout těm, kteří s nimi dál pracují. Nejčastěji jsou to právě státní policisté, případně dopravní inspektorát. To pokud dojde k nějaké dopravní nehodě,“ říká velitel karlovarských strážníků Marcel Vlasák.