Kozí dráha ožije. Na ukázku
Takový vlak ještě mezi Děčínem a Krupkou nejezdil. Kozí dráha, jak lokálce na úpatí Krušných hor místní říkají, už zažila parní lokomotivy, osobní motoráky i velké soupravy. O tomto a nadcházejícím víkendu na ni vyjedou moderní vlaky Siemens Desiro Classic.
„Zahájíme tím tříměsíční propagační akci, během které lidem ukážeme, jak by mohlo vypadat cestování, kdyby krajské úřady vypsaly výběrové řízení,“ říká Jiří Schmidt z firmy Student Agency - RegioJet.
Tímto typem vlaku se v regionu mohou svézt i zákazníci Českých drah na víkendové lince Drážďany – Litoměřice. Tu ale provozují hlavně německé Deutsche Bahn a její časy vycházejí z německých potřeb.
Na Kozí dráze skončil pravidelný provoz v prosinci 2007. Krajský úřad přestal objednávat spoje, aby nemusel Českým drahám dorovnávat ztrátu. Tvrdil, že vesnicím stačí autobus a vyjde to levněji. „My bychom bez dotací také nejezdili. Ale zatímco České dráhy na těchto tratích požadují sto korun za kilometr, soukromníci jsou schopní jezdit za pětapadesát,“ tvrdí Schmidt.
Jestli to tak je, ukážou příští měsíce. Starostové obcí u Kozí dráhy se minulý týden dohodli, že se složí na víkendové turistické vlaky. „Chceme, aby jezdily už v létě. Oslovili jsme několik dopravců včetně Student Agency, a čekáme, kdo nám dá nejlepší nabídku,“ říká starosta Telnice Jaroslav Doubrava.
Na víkendové spoje se obce složily už loni. Vlaky jezdily od října do Vánoc. Tehdy daly dohromady sto padesát tisíc korun, stejnou částku přidal krajský úřad. „Přestože se peníze podařilo sehnat až na dobu, kdy začaly plískanice, vlaky byly přeplněné. To ukazuje, že lidi mají o Kozí dráhu velký zájem,“ poznamenal Doubrava.
Kraj už slíbil, že na víkendový provoz přispěje i letos. „Žádost zatím nedorazila. Pokud se tak stane, je kraj připravený přispět podobně jako v loňském roce z Fondu hejtmanky,“ uvedla mluvčí úřadu Magdalena Hanáčková.
Nejistá budoucnost
Návrat vlaků na Kozí dráhu by přivítala spousta lidí. „Na výlety je to ideální trať. Když se po ní nebude jezdit, někdo ji rozkrade,“ obává se Martina Pešková z Ústí nad Labem. Silná je ale i skupina těch, kteří v obnovení provozu nevidí smysl. „Neefektivní dopravu z minulého tisíciletí nemá smysl podporovat. Koleje a pražce vytrhat, zalít asfaltem, a máme parádní cyklostezku,“ tvrdí Ústečan Filip Křivinka.
Zánik Kozí dráze skutečně hrozí. S jejím koridorem počítá mezi Děčínem a Libouchcem jedna z variant dálničního přivaděče z Děčína. Stavbu silnice na místě kolejí sice zamítlo ministerstvo životního prostředí, kudy ale přivaděč povede, to dodnes nikdo nerozhodl.
Variantu kritizovala i kancelář ombudsmana. Upozornila na to, že dopravní politika se nedá dělat podle momentálních potřeb, ale že je třeba brát v potaz i možnost budoucího rozvoje oblasti a riziko ropného šoku, které by zájem o železnici oživily.
S uhlím kolem koz
Kozí dráhu postavili majitelé dolů na Duchcovsku, aby po ní vozili uhlí do přístavu v Podmoklech. Kvůli její stavbě a provozu založili akciovou společnost Duchcovsko-podmokelská železnice.
V říjnu 1871 vyjel na trať první vlak. Proč se železnici říká Kozí dráha, není jisté. Nejčastější vysvětlení je, že u kolejí se často pásly kozy a vlak kvůli nim musel každou chvíli zastavovat. Prozaičtější verze vychází z toho, že se trať proplétá jako kozí stezka příkrým krušnohorským úbočím.
