Konečně si to pořádně užívám

Dva roky trpělivě čekal na svou šanci. Ta konečně přišla letos na podzim poté, co měla brankářská jednička Sigmy Petr Drobisz výpadek formy. Pětatřicetiletý trenér brankářů Tomáš Lovásik ho mezi tyčemi zastoupil více než poctivě a na konto si připsal tři vychytané nuly.

V posledních čtyřech utkáních jste třikrát opouštěl branku s čistým štítem. Která z těch vychytaných nul byla nejcennější?

Myslím si, že nejtěžší bylo udržet nulu v Liberci, tam měl soupeř ze začátku nějaké šance, které se podařilo zlikvidovat. Oproti tomu v domácích zápasech s Brnem a Českými Budějovicemi jsem moc práce neměl, tam to kluci v obraně zvládli za mě. Hráli skvěle a soupeře v podstatě do ničeho vážnějšího vůbec nepustili.

Brankářskou jedničkou je už více než dva roky Petr Drobisz. Jaké to pro vás je být náhradníkem a čekat na každou šanci?

Samozřejmě, že to není nic příjemného, u mě navíc hraje roli i vyšší věk. Roky přibývají, ještě bych chtěl něco odchytat, takže z tohoto pohledu mě mrzí, že jsem tu zatím nehrál víc. Ale mám radost, že jsem v Sigmě zůstal a dočkal se toho, že si zachytám v Gambrinus lize, pořádně si to užívám.

Drobisze jste nahradil v době, kdy Sigma zažívala sérii zápasů bez výhry a padala v tabulce. Jak těžké bylo v téhle situaci nastoupit do branky?

Samozřejmě jsem si uvědomoval, že situace není růžová, ale současně mě těšilo, že jsem znovu dostal velkou šanci, takže jsem si to chtěl užít a zahrát si, co nejdéle to půjde. V létě už to vypadalo, že v Sigmě končím, takže když jsem dostal možnost nastoupit do brány, říkal jsem si: Jen si pěkně zachytej ligu, podej co nejlepší výkon a na to, jak si stojíme v tabulce, radši moc nemysli.

S Rudolfem Otepkou patříte k nejstarším hráčům Sigmy, navíc jste trenér brankářů. Odráží se to nějak v přístupu k vám, máte u hráčů větší respekt?

To bych ani neřekl, jsem s ostatními hráči normálně v kabině a pořád se cítím víc jako hráč než jako trenér. Ani věk tam nehraje roli, já s Rudou jsme pořád mladí chlapci.

Láká vás trénování? Chcete se mu věnovat po skončení hráčské kariéry?

Ano, trénování mě hodně baví. Určitě se tomu chci v budoucnu naplno věnovat, baví mě práce s mládeží. Teď chci hlavně ještě chytat, co nejdéle to půjde. Snad mi to zdraví dovolí.