Kolín ukáže divadlo od sklepa k střeše

Když před sedmdesáti lety v Kolíně dostavěli divadlo, nejprve pro zájemce otevřeli všechny dveře. V sobotu to v divadle zopakují.

Projít se po jevišti, bloudit rekvizitárnou, posadit se do křesla v sále. Nic z toho nebude v sobotu v kolínském divadle nemožné. Divadelníci připravili Den otevřených dveří a od desíti hodin dopoledne do čtyř hodin odpoledne otevřou divákům zákulisí.

„Lidem ukážeme rekvizitárnu, osvětlovací i zvukové kabiny. Kdo bude chtít, může si vyzkoušet kostýmy a pronést libovolné věty z prken, která prý znamenají svět,“ říká ředitel divadla Luboš Růžička.

V divadle nikdo nenarazí na zamčené dveře. Návštěvníci mohou nahlédnout nejen do zákulisí, ale třeba do podzemí i na střechu divadla.

Prohlídky jsou s výkladem, ale po divadle lze i osamoceně bloumat.

„Záleží na každém, jak dlouhý čas bude chtít v divadle strávit. Zajímavých věcí k vidění je tu opravdu dost,“ dodal Růžička.

První kolínská divadelní budova stála v domě U Tří korunek na rohu Kutnohorské a Rubešovy ulice.

Majitel budovy, finanční komisař Karel Pokorný, tam na své útraty zřídil první divadelní sál.

O dvacet let později pak byla v roce 1860 postavena historicky třetí stálá divadelní scéna v Čechách.

Divadlu tehdy sloužil zadní trakt dnešní obchodní akademie, ale v roce 1881 byla budova z bezpečnostních důvodů stržena. Kolín si nakonec na své opravdové divadlo musel počkat až do roku 1939.

S divadlem, které až do roku 1992 bylo stálou profesionální scénou, je spojena spousta životních osudů. V Kolíně se v sedmdesátých letech poznali třeba herci Helena Malehová a Jan Hyhlík a stali se z nich životní partneři.

„Honza měl tady první roli Františka Kmocha a moc se mi líbil,” řekla Malehová a manžel jí poklonu vrátil.

Helena je výtečná herečka, už tehdy hrála moji partnerku a divadlo a Kolín se nám staly osudem. Žijeme tady a jsme tu rádi,” řekl Hyhlík.

Podobně na krásné chvíle v kolínském divadle vzpomíná herec Jiří Ptáčník, která tam byl angažmá dvacet let.

„Každé divadelní prázdniny jsem se těšil, až skončí a vrátím se do divadla. Prožil jsem tam i nádherný listopad 1989,” řekl Ptáčník.

Divadlo je svět sám pro sebe a Kolín dává lidem šanci do něj nahlédnout. Třeba i při výstupu do desetimetrového provaziště nad jevištěm.

Články z jiných titulů