Kmoníček zachraňoval vědce z Indie

Pohodový úsměv. Vousatý muž v muslimské tunice a turecké čepičce hostí přátele indickou specialitou s pálivou omáčkou. V Budějovicích se před pár dny setkal s přáteli ze studií. Ačkoliv většinou žije v zahraničí, k městu má blízký vztah. Také k Dynínu na Budějovicku, kam jezdí na chalupu. „Právě mi telefonovali, že jsem potvrzený jako nový velvyslanec v Austrálii, Novém Zélandě, Šalamounových ostrovech, Tongu, Vanuatu, Samoji a Fidži,“ oznamuje vesele Hynek Kmoníček.

Dětství jste prožil v islámských zemích. Proto nosíte tuniku?

Je pohodlná a doma je mi v ní dobře. Ještě mám rád vodní dýmku. V různých islámských zemích jsem žil s rodiči. Osobně se cítím na rozhraní české a arabské kultury. Většina arabských velvyslanců v Praze jsou moji přátelé. To neříkám jako diplomat. Navštěvujeme se, vaříme jídla a na spoustu věcí máme velmi podobné názory.

Kariéru jste ale začal jako hudebník.

V Budějovicích jsem na pedagogické fakultě vystudoval hru na klasickou kytaru a až do roku 1995 jsem koncertoval. Učil mě Štěpán Rak, většina z mých budějovických kolegů se kytarou živí dodnes. Po fakultě jsem chtěl ještě studovat angličtinu, ale na Univerzitě Karlově mi řekli, že jedině s arabštinou nebo vietnamštinou. K jejich překvapení jsem si vybral arabštinu, kterou jsem ovládal už jako dítě. Pak přišlo studium dějin na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Proč jste skončil s dráhou kytaristy?

Dostal jsem se do fáze, kdy mě arabský svět začal zajímat profesionálně. Život ve východní kultuře mě už od dětství ovlivňoval a udělal ze mě prakticky někoho jiného. Zbývaly jen dvě možnosti. Buďto se zase změnit, nebo najít k životu prostředí, kde se cítím správně. Měnit jsem se už nechtěl.

Kromě toho, že vás lidé znají z televizních pořadů Karla Šípa nebo Michala Prokopa, vás noviny nejčastěji citovaly v souvislosti s uvězněním jihočeských entomologů v Indii před třemi roky. Jak na to vzpomínáte?

Ta kauza se rychle dostala do médií. Česká ani indická strana to neviděla jako šťastnou záležitost. Zvlášť, když se to stalo v oblasti, kde nám centrální vláda v Dillí nemohla pomoci. V té době rostlo napětí mezi vládou v Dillí a západním Bengálskem v Dárdžilingu. Premiérem tam byl komunista a místní komunita Nepálců vyhlásila samostatný stát. Byl to typický orientální propletenec. Nikdo spolu nekomunikoval a naše entomology navíc obvinili z porušení biodiverzity vesmíru.

Takový tam je zákon?

Byl to šest let platný zákon. Je tvrdý na ochranu přírody a savců. Logicky stejně nemůžete chránit tygra, kterých je tam třeba patnáct, jako tesaříka. Těch je v Indii třeba osmdesát tisíc na kilometru. Aplikace tohoto zákona stála proti dvou pánům, kteří ho porušili tím, že neměli patřičné množství povolení.

Vaše mise byla ale nakonec úspěšná.

Oba dostali mnohaleté tresty. U doktora Šváchy se nám podařilo, že jeho trest byl anulován. U Emila Kučery, který utekl, ještě nenabyl právní moc a v Indii dál trvá.

Petr Švácha chválí vaše umění diplomata.

To je zase moje práce. Nezapomenout, že jste Čechem, ale chovat se jako Ind. Není to o informacích, které najdete na internetu. Než se stanu diplomatem, procestuju zemi jako baťůžkář s minimem peněz. Musíte pochopit místo. Pak ale nastane problém, že se v další fázi do něho tak vžijete, až se stáváte jedním z místních lidí. Proto se velvyslanci po čtyřech letech mění. Jde také o styky. Obvykle mám všude soukromé číslo na ministra vnitra.

Je pro velvyslance pomáhání vězňům obvyklé?

Všude ve světě máme kolem tisícovky českých občanů ve vězení a o všechny se česká diplomacie nějakým způsobem stará. Často jsou to drogoví kurýři. Někteří chtějí strávit trest doma, jiní ne. V Indii byl případ broučkařů jedinou podobnou kauzou.

Kauza Indie

Dva české entomology Petra Šváchu a Emila Kučeru zadrželi v červnu 2008 strážci parku Siliguri v Indii a obvinili je z nezákonného sběru brouků.
Následovala vazba a soud. Vědcům hrozilo až sedm let vězení. Do Čech se vrátili po pěti měsících. Šváchu nakonec soud zprostil viny. Kučera z indického Dárdžilingu uprchl.

Hynek Kmoníček

Narodil se v roce 1962 v Pardubicích. Má čtyři děti. Je sběratelem pálivých omáček.
Na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích vystudoval hru na kytaru, dále jazyky na Univerzitě Karlově a Hebrejské univerzitě. Je odborníkem na islámský mysticismus.
Od roku 1996 byl postupně velvyslancem OSN v New Yorku, Indii, náměstkem ministra zahraničí.