Když se holky dají na fotbal
I když se toho ve fotbale v posledních letech hodně změnilo, zůstává pořád spíše sportem mužů. To ale nebrání dámám nahodit make-up, obléknout dres 1. FC Přerov a bojovat o přední místa v druhé nejvyšší ženské fotbalové lize. A dost zostra.
„Tři zlomené nohy a prasklá lícní kost. Jen teď na jaře,“ vypočítává zranění svých svěřenkyň kouč Radek Vyskočil.
„Do šestnácti let jsem hrála v Troubkách v družstvu s klukama, ale ti na mě brali ohledy,“ říká Jitka Pospíšilová. „Tady je to opravdu tvrdší,“ srovnává vytáhlá stoperka.
Barva dresu je důležitá
Na chvíli to může vypadat, že si ženské pojetí fotbalu nezadá s mužským. Ovšem rozdíl v trénování obou pohlaví je propastný. „Holka třeba přijde od holiče a nechce hlavičkovat. Nebo nemůže dělat kliky, protože má nově udělanou manikúru,“ popisuje úskalí tréninku ženského týmu druhý z trenérské dvojice Přerova Radek Plchot.
Oba trenéři jsou u družstva už pár let, takže je ani nepřekvapuje, že hráčky si mají na každém tréninku pořád co říct. Další zádrhel nastává při objednávání nových dresů. „Každá chce velikost přesně na sebe, ale nejdřív se musí shodnou na barvě,“ přidává další postřeh Vyskočil.
Oba trenéři vědí, že musí být hlavně dobrými psychology. Křik na dámy neplatí. „Buď se pak začnou hádat, nebo se rozbrečí,“ objasňuje Plchot.
Většinou ale vládne v přerovském družstvu dobrá atmosféra. Přitom nejmladší a nejstarší hráčku od sebe dělí dvacet let. „Však mám taky přezdívku Babička,“ směje se Ivona Kratochvílová, čtyřiatřicetiletá brankářka. Dřív trénovala s muži 1. FC a patří k oporám týmu.
Stejně jako kapitánka Jana Petrášová, stoperka Jitka Pospíšilová nebo nejlepší střelkyně a bývalá reprezentantka Michaela Mokrušová. I díky nim družstvo letos zažívá nejlepší sezonu.
Nemohou postoupit
„Podzim byl z říše snů,“ rozplývá se Vyskočil. Přerovankám se jako jedinému týmu podařilo porazit suverénní Hlučín a v tabulce moravskoslezské ligy přezimovaly na druhém místě. Momentálně jsou třetí.
„Pokud by to tak zůstalo i na konci sezony, budeme spokojeni,“ hodnotí trenéři. Přesto by chtěli bojovat o druhé místo, které by družstvo posunulo do baráže o první ligu.
Do nejvyšší soutěže by se ale Přerovanky stejně zapojit nemohly. Klub, který chce hrát v první lize žen, musí mít ještě aspoň tři mládežnické dívčí týmy. Přerov nemá žádný. „Rádi bychom aspoň jeden takový tým postavili, ať máme hráčky na doplňování ženského družstva,“ přejí si trenéři.
