Když hokejové ženy fandí srdcem

Nad střídačkou budějovického týmu jásají dvě ženy. V zelených parukách a v dresech Kumstáta a Skuhravého. Karlovarská Energie právě vstřelila branku a Lucie Křemenáková spolu se svou matkou Blankou bouří radostí. Chutná jim, když hokejisté z Varů dávají góly. „Když vyhráváme, je to super pocit,“ říká Lucie Křemenáková.

Lucie Křemenáková

V Lucii Křemenákové zažehl zájem o karlovarský hokej zlatý úspěch českých hokejistů na olympijském turnaji století v Naganu. Nezapomenutelné Nagano ji v roce 1998 vyhnalo z tepla domova do studené plechovky, kde tenkrát karlovarské áčko honilo extraligové body. Od té doby se Lucie řadí mezi stálice v domácích ochozech. „Od Nagana jsem viděla prakticky všechny domácí zápasy. Kvůli nemoci mi utekly jen tři,“ pochlubí se.
Obdivovatelce moravského obra Jiřího Dopity se na hokeji líbí rychlost a agresivita. „Hokej je akční a já se tam chodím svým způsobem vybít,“ směje se. A dodává, že ze všech utkání se jí nejvíc líbí derby. Západočeské s Plzní a podkrušnohorské s Litvínovem. „Tyhle zápasy mají atmosféru, jsou vypjaté. Ale derby s Plzní je o něco výš,“ tvrdí.
Přesto nejraději vzpomíná na finálovou sérii se Slavií v mistrovské sezoně 2008/09. Konkrétně na poslední domácí vyhrané utkání. „To bylo velké. Nepřekonatelné, plechovka málem spadla,“ vzpomíná. Lucie fandí opravdu naplno. A když rozhodčí vynese sporný verdikt v neprospěch Energie, klidně si sprostě zakřičí. „Nemůžu ze sebe dělat svatou,“ rozesměje se. „Ale všechno s mírou. Chlapi jsou o hodně sprostější,“ poznala během let na stadionu.

Blanka Křemenáková

Hra, na kterou je radost se dívat. Tak mluví o hokeji Blanka Křemenáková. Druhá žena v zelené paruce nad střídačkou hostů. „Je rychlý, kombinační, má jiskru,“ sleduje pohyb hráčů na ledě. Hokejovou fanynku z ní udělala dcera. Když s v roce 2000 přišla s Lucií poprvé na zápas, hokej ji okamžitě chytil. A extraligové Vary tak získaly dalšího fanouška. Totiž fanynku, která se stejně jako její dcera nejvíc těší na západočeské derby. Na vyhrocené souboje Energetiků s Plzní. „Je to bratrovražedný boj,“ libuje si Blanka Křemenáková. „Pro západní Čechy má derby stejný zvuk jako souboje Sparty se Slavií.“
Blanka je emotivní fanoušek, který porážky svého týmu silně prožívá. „Tluče mi srdce jako hrom,“ přiznává. A podobně prožívá, když po excelentně odehrané první třetině nastoupí Energetici do druhé třetiny jako vyměnění. „To pak člověk kouká na led a říká si: Ježíši, co to je? V první třetině jako bozi a ve druhé jako školáci?“
Je to ale prý tím, že ženy jsou celkově emotivnější. „Podle mého jsou chlapi víc nad věcí, ale ženská to musí dostat ze sebe,“ říká.

Monika Bachratá

Sedmadvacetiletá Monika Bachratá fandí karlovarskému hokeji už sedmnáct let. Když ji táta poprvé přivedl na zimák, bylo jí deset. „To jsme se ještě jmenovali HC Slavia Becherovka,“ připomíná.
Monika je divák, který chodí prakticky na každý domácí zápas. „V sezoně vynechám maximálně tři,“ počítá.
V jejím případě však nezůstává jen u domácích zápasů. Fandit Energii jezdí i na stadiony soupeřů. „Nejdál to byl švýcarský Davos, když tam Energie hrála na Spengler Cupu. Jinak v Čechách mi chybí jen dva extraligové stadiony, na kterých jsem nebyla,“ upozorňuje.
Stejně jako pro ostatní fanynky i pro ni jsou přitažlivá derby. Utkání s Plzní a s Litvínovem. „Těším se ale skoro na každý zápas. A jsem šťastná za každé vítězství.“
Nejvíc si přitom vychutnala poslední výhru nad Slavií ve finálové sérii v předloňské sezoně. „Byla to euforie!“ ráda vzpomíná.

Kristýna Králová

Po mistrovské sezoně. Tehdy začala na extraligu ve Varech chodit Kristýna Králová. Žena, která by před fotbalem vždy dala přednost hokeji. „Fotbal je nudný,“ říká rozhodně. Do své druhé sezony na tribuně KV Areny vstoupila v klubovém dresu číslo šestačtyřicet, což je číslo Petra Kumstáta. Vysokého útočníka z první lajny Energie. „Je mi sympatický,“ vysvětluje, proč si koupila dres s jeho jménem.
Jejím nejoblíbenějším hráčem v dresu Energie byl ale David Hruška. „Hodně nám pomohl. Mrzí mě, že teď musel odejít,“ říká na adresu druhého nejlepšího střelce prozatímní části Tipsport extraligy. Vloni a letos viděla Kristýna Králová většinu domácích zápasů. A nejvíce si oblíbila bitvy Energie s Plzní. „Na derby je vždycky vyprodáno, fandí celá aréna,“ rozzáří se. „A Plzeň je jediná, která v nové aréně ještě nevyhrála. To je skvělé,“ dodává. A přiznává, že i ona si někdy zakřičí sprostě. „Nejsem vyloženě sprostá, ale občas si pusu otevřu,“ směje se.