Kdysi chlouba, dnes ruina bez využití. Zámek skomírá

Bývalo to až poetické místo, které obývali i významní feudálové své doby. Staletími se ale obrázek změnil. Zatímco kdysi břeclavský zámek platil za reprezentativní dominantu, dnes chátrá.

Pro místní je srdeční záležitostí a v podstatě jedinou významnou památkou Břeclavi. Zároveň zůstává nevyřešenou kapitolou novodobých dějin města. Chátrající objekt ze 16. století dál čeká na své využití. Názory na to, co z něj má být, se různí. „Využil bych ho pro kulturní účely, ideální by bylo, kdyby tam byly třeba ateliéry malířů, nebo nějaké výstavní prostory,“ navrhuje historik Emil Kordiovský.

Skutečnost, že s opravami zámku se po revoluci neudělaly výrazné pokroky, ho netrápí. „Chápu, že ta rekonstrukce je velice drahá. Ale klíčové podle mě je, že se alespoň opravila střecha. Zámek přežil staletí, myslím, že přežije i všechnu tu péči novodobých pánů, kteří mají vzácný vztah ke kultuře,“ komentuje to Kordiovský s dávnou ironie.

Někteří místní se za stavbu dokonce stydí. „Přála bych si, aby zámek vypadal jako v minulosti. Alespoň by mi nebylo trapně, když návštěvě z jiného města říkám, že máme v Břeclavi zámek. Možná by se z něj mohl udělat hotel, ale pochybuji, že třeba v zimě, kdy je tady málo turistů, by se uživil,“ říká jedna z obyvatelek Břeclavi Lucie Lauková.

Hotel, nebo výstavy?

Odborníci z Národního památkového ústavu v Brně, kteří jsou jakýmisi dozorci stavebních úprav, si v zámku dovedou hotel představit. „Klidně by se mohl využít k bydlení. Nebyl by to jediný zámek v republice, z něhož vznikl hotel,“ myslí si památkář Martin Číhalík.

O jiných záměrech pochybuje. „Zámek je relativně hodně vybydlený, takže udělat z toho nějakou zámeckou expozici asi nepřipadá v úvahu. Ale nemusel by to být nutně hotel, posloužit by mohl i k jiným podnikatelským účelům,“ myslí si Číhalík.

Problém je v tom, že údržba budovy stojí město miliony a další peníze spolkly předešlé opravy. Nové vedení proto v letošním roce neplánuje do zámku výrazně investovat. „Peníze dáme na jiné projekty. Ale pochopitelně budeme hlídat veškeré možnosti čerpání evropských peněz,“ ujišťuje místostarosta Břeclavi Jaroslav Parolek.

Podle něj je zámek v dobrém stavu, takže s opravami se nemusí spěchat. „Určitě nehrozí, podobně jako u některých památek v republice, že by nám spadl na hlavu,“ ujišťuje Parolek.

Břeclavští tak momentálně mohou jen čekat a doufat. Ostatně někdejší panství Žerotínů, kteří bývalý hrad přebudovali v 16. století na zámek, už desetiletí čeká na své uplatnění. Od konce druhé světové války, kdy budovu poškodilo i bombardování, jen skomírá.

„Co vím, tak tam za minulého režimu byly nějaké kanceláře, tuším, že lesní správa. Ale sídlily tam i další organizace. Postupně zámek jen chátral. V osmdesátých letech minulého století už ten jeho stav začal být krizový,“ vysvětluje ředitelka břeclavského muzea Alena Káňová.

Podle ní má budova zásadní nevýhodu v tom, že leží prakticky v obchodní zóně. Přilehlé supermarkety kazí dojem historického místa a zároveň se tím zužují možnosti, jak zvelebit jeho areál. I to odrazuje potenciální investory.

„Bohužel, ta šílená zástavba kolem nám znemožňuje udělat nějaký velkolepý projekt, protože by to vypadalo jako pěst na oko,“ mrzí Káňovou.

Historická budova se tak v nejbližších letech své přeměny pravděpodobně nedočká. To by se ale nemělo týkat okolí zámku. „Areál chceme vyřešit především tím, že jsme začali spolupracovat se zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Lednici. Snad nám nějaké návrhy od studentů pomohou,“ doufá Parolek.