Kdy zítra ještě bylo včera
U vchodu nesedí dva žáci, ale na vstupních dveřích visí čtečky na čipy. Stěny nezdobí nástěnky s hesly o budování socialismu, ale kresby studentů nebo fotky absolventů. A o přestávce se už nemusí sedět v lavicích. Změny ve školách jsou oproti časům před rokem 1989 zřejmé na první pohled.
Kdo studoval v Olomouci za minulého režimu, vybaví se mu při vzpomínce na školu kromě spolužáků stejně jasně návštěva pionýra, odhalení památníku Klementa Gottwalda nebo branné cvičení. „Celé dětství nás strašili, že bude třetí světová válka. Dodneška si pamatuji na poplach, kdy jsme v tělocvičně s plynovými maskami a igelitovými pytlíky na nohou nacvičovali, jak přežít jaderný výbuch,“ vzpomíná pětatřicetiletá Lenka Štefková.
Další připomínají zákaz opustit třídu bez svolení soudružky učitelky. „Odejít ve vyučování na záchod bylo nemožné. Svačili jsme v lavicích a o velké přestávce jsme se museli procházet na chodbě. Na školu ale vzpomínám s nostalgií a v dobrém,“ ujišťuje devětatřicetiletý Petr Hlaváček.
Zahájení školního roku se neslo v pohádkovém duchu. Nechyběl král, kterého si zahrál ředitel školy, princezna ani pážata. První školní den měly děti, které letos nastoupily do první třídy na základní škole Heyrovského, hodně zábavný. Před dvaceti lety přitom vítali prvňáky starší spolužáci s pionýrským šátkem a cedule o věčném přátelství se Sovětským svazem. Alena Urbanová ze Základní školy 8. května v Olomouci strávila za katedrou sedmatřicet let. Je už v důchodovém věku, ale stále učí. „Za komunistů byla ideologií poznamenaná i výtvarná výchova. To když jsme s žáky malovali a zdobili okna kresbami k výročí říjnové revoluce nebo Dni horníků. Teď už naštěstí politika do školství nezasahuje,“ říká učitelka. Po roce 1989 se změnily osnovy a školy mají volnější ruce v tom, jakým způsobem budou učit. A oproti minulosti dostávají peníze na žáka. Víc dětí znamená víc peněz. „Na druhou stranu máme vycházet vstříc individuálním potřebám dětí, což v početnějších třídách nejde,“ zlobí se třeba ředitel Základní školy Spojenců Peter Bazger.
Ve školách se za posledních dvacet let hodně změnilo. Vybavení tříd je bohatší než černá tabule, obraz Gustáva Husáka, umyvadlo a školní rozhlas. V řadě škol už obraz prezidenta nahradily květiny nebo podobizna Jana Ámose Komenského. „U nás je ve třídách kříž i obraz papeže,“ popisuje dříve nemyslitelnou výzdobu ředitel základní školy svaté Voršily Zdeněk Navrátil. Jiné jsou i děti. Učitelé tvrdí, že jsou sebevědomější a mají chudší slovní zásobu, protože nečtou. Zato skvěle ovládají počítač. „Dnešní maturanti mají méně vědomostí, umí však informace vyhledat,“ srovnává pedagog Karel Konečný.
