Karatista Hodina dobyl svět
Sympatický ústecký karatista Jaroslav Hodina prožívá nejúspěšnější rok své mládežnické kariéry. Triumfy a ocenění sbírá svěřenec trenéra Miloslava Kabeše z Karate Klubu Ústí jako houby po dešti.
Největší pozornost na sebe upoutal ziskem zlaté medaile na Mistrovství světa karate mládeže v kategorii dorostu a druhým místem na Mistrovství ČR mládeže v kategorii juniorů.
Tyto výsledky sedmnáctiletého českého reprezentanta se odrazily i do výsledků různých anket. Na konci ledna se stal Nejúspěšnějším sportovcem Ústecka za rok 2010 do osmnácti let. Mládežnickou kariéru úspěšně zakončil navíc druhým místem ve stejné anketě, akorát v konkurenci sportovců z celého Ústeckého kraje.
Karate se věnujete už odmalička. Jste členem reprezentačního výběru mládeže a karate děláte na vrcholové úrovni. Co na to vaše rodina, škola a hlavně zdraví? Je pravda, že s karate jsem začal už v pěti letech. A když jsem začal závodit, musela se tomu podřídit celá rodina. Rodinné výlety se plánovaly s ohledem na to, jestli jsou o víkendu závody, nebo ne. Na střední škole o mých úspěších nikdo nevěděl, provalilo se to, až když jsem loni získal v Itálii titul mistra světa. A moje zdraví, no kolena a klouby mi trochu nadávají.
Proč jste si vybral karate, ne tak populární sport? Líbily se mi filmy s bojovým uměním.
Jaká je popularita karate v Česku a ve světě? Ústí je město karatistů, je to tak? Ve světě karate mnohem více vnímají. Ano, v Ústí se vlivem dobrých klubů začíná karate věnovat mnoho mladých lidí a dětí v přípravkách.
Je karate finančně náročné? Všechno něco stojí. Kimono, tréninky, startovné na závodech. Vše mi financují rodiče. Jako člen reprezentačního družstva mám servis. Ale protože karate není zrovna komerčním sportem, tak servis je spíš v dobrém trenérském a organizačním zázemí. Loni mi ovšem příjemně pomohla společnost Tepelné hospodářství města Ústí, díky které jsem mohl v pohodě vyjet na Mistrovství světa do Itálie.
Na co při tréninku kladete největší důraz? Co z něho máte rád a co ne? Rychlost, přesnost, síla a důraz na techniku. Nevyhovuje mi cvičení ve velkém kolektivu.
Několikrát týdně trénujete s koučem Miloslavem Kabešem. Stačí vám to? Trenér Míla mě nešetří, takže myslím, že mi to stačí. Proto se ostatní dny, pokud to čas dovolí, věnuji posilování. Někdy cyklistice.
Na jaký obor se soustředíte a proč? Poslední dva roky se specializuji na disciplínu kata. Koncentrace mysli, těla i duše. Nerad se pouštím do kontaktního souboje se soupeřem.
Loňský rok byl vaším nejzdařilejším. Dosáhl jste v juniorech svého vrcholu? Ano, většího úspěchu než prvního místa na mistrovství světa se nedá dosáhnout.
Příští sezonu postoupíte mezi dospělé. Mezi muži už občas závodíte, je to rozdíl? Rozdíl to samozřejmě je, dlouho asi nevyhraju. Ale budu se jim snažit šlapat na paty.
Jaké máte výsledky z posledních akcí? Co vás teď čeká? V uplynulých měsících žádný důležitý závod nebyl. Teď mě čeká Grand Prix Hradec Králové a za týden v Německu KrokoyamaCup.
Příští rok byste měl maturovat. Dostane po střední škole přednost studium a profesní život, nebo karate? Studuji na ústecké Střední průmyslové škole strojní a elektrotechnické, konkrétně obor Doprava. Budu se snažit odmaturovat a zvládat školu i karate.
